ŽIJME S UPŘÍMNOSTÍ SVÉHO SRDCE

Být "in", být "cool", jít s davem jak se má???
Nedovolme, aby nás okolní svět vměstnal do své předepsané formy.. nic nám totiž nedokáže dát skutečný klid, jen my sami. 

Krásné, pohodové vánoce, přátelé, přeje všem Andy

Život mne naučil důležitou věc, radovat se z maličkostí. Vlastně jsem se stala takovou sběratelkou malých zážitků.. i to je mé tajemství pozitivního naladěni i vnitřní radosti. Krůček po krůčku, kapička radosti, malý úsměv a hups, je tady moře toho štěstí.

"Úsměv je světlo, které při pohledu do očí prozradí, že srdce je doma.."

Všimli jste si, že úsměv nás nic nestojí a přitom přináší radost i lepší náladu, a to i těm druhým. Navíc je úžasnou přirozenou terapii pro tělo i duši. Zlepšuje naši odolnost nejen vůči stresu, prokazatelně snižuje krevní tlak, vyplavuje hormony štěstí a ještě k tomu nás dělá více "sexy".

Osobně jsem ulítlá na masáže a všechny ty věci, co nějak souvisejí s relaxem.. tak třeba taková bublinková koupel, to je vám tak báječná věc!

Drobná stimulace svalů proudem bublající vody je jako magické kouzlo, které probouzí energii našich smyslů, hormonů štěstí, kvalitního spánku, ale i potřebné imunity.

Po takové relaxační koupeli se obvykle člověku nechce vůbec nic dělat. Jen odpočívat. Ten klid a mír se rozprostře totálně a napříč celým jeho bytím.

Když někdy nemůže má dcerka večer usnout, říkám jí, ať zkouší počítat ovečky. Když pak potichu nakouknu do jejiho pokojíčku, z koutu kde má postýlku, zaslechnu něco jako:

"Jedna ovečka, druhá ovečka, třetí slepice, koza, kráva, kůň, strejda Olda farmu má, héééj makaréna!"

Kráčím si takhle vesele po olomoucké třídě, v ruce horké latéčko a těším se na dnešní, zajímavý den.

V tom si všimnu na ulici mrzáka bez nohou na kolečkovém křesle. Starší pán, který vypadal jakoby zahalený v pytlovině. Přišlo mi, že s tím starým křeslem trošku zápasí.Už jsem ho téměř míjela, když jsem si všimla jeho shrbených zad a marné snahy popohnat kolečka proti kostkové dlažbě..

Nevím jak to máte vy, ale mně osobně vždycky fascinovaly inspirativní motivační knihy, kdy autoři píší o tom jak je potřeba být sám sebou, otevřít se svému já a žít svobodně a nezávisle. Jsou to skvělé myšlenky a je to fakt super, ale zajímalo by mne jestli jsou určeny pro takovou běžnou českou maminu, jako jsem třeba já.

Vždyť ne každý může být na volné noze, někdo v těch nemocnicích, domovech důchodců a na školách pracovat prostě musí. O fabrikách, které nám produkují rohlíky, zubní pasty a nebo autodíly ani nemluvím.

Drazí přátelé, milí čtenáři, obracím se na vás s prosbou o dobrý skutek. Pojďme společně pomoci chomutovskému Klokánku. Akutně by zde potřebovali:
DROGÉRII: toaletní papíry, kapesníky, pasty, kartáčky prací prášky, šampony apod.
VĚCI NA ÚKLID: mopy, úklidové prostředky, hadry
VYBAVENÍ DO KUCHYNĚ: varné konvice, tyčové mixéry apod., ale také třeba deky jako přehozy na gauče. Hračky nepotřebují, těch mají až až.

Finančně lze Klokánek podpořit odesláním dárcovské SMS z Vašeho mobilu ve tvaru: 

DMS FODKLOKANEK na telefonní číslo 87777.

Cena DMS je 30 Kč, Fond ohrožených dětí obdrží 27 Kč.  Děkuji za Vaši podporu. Jedna esemska je jako cena jedné kávy, kterou můžete věnovat dětem, které to skutečně potřebují, protože pomáhat je krásné. 

Doba se mění.. díky Bohu! Dříve byli lidé závislí na majitelích médií, kteří určovali jaké informace se ke komu a kdy dostanou. Dnes je prostřednictvím internetu tahle volba v rukou každého z nás.

Svých pět minut slávy si může díky Facebooku, YouTube, webovému blogu či Instagramu užít doslova každý. Internet nám poskytuje možnosti vstřebávat i tvořit cokoliv a kdykoli. Sami si tak můžeme řídit osobní rozvoj, zábavu i podnikání.

Občas se cítím bez nálady a fakt unaveně.. je to nejenom díky mraky úkolům a povinnostem, které jsem si sama na sebe naložila, ale především kvůli nedostatku pravidelného sportu. Ouuu, Bože, já s tím fakt musím něco udělat!

Venku nám mrholí, takže dneska šupky dupky na brusle. Potom si už jen užívám pocity přívalu energie, elánu i lepší nálady. Heureka! 

Kdysi mi babička říkala, ať jsem víc pokorná. Když jsem byla mladá, byla jsem dost sebestředná a vůbec jsem tehdy nechápala proč bych se měla usměrňovat.

Dnes je pro mě POKORA jedna z nejdůležitějších výzev i cest, po které se učím jít. Píšu, že se učím, protože je to směr mého celoživotního osobního rozvoje.

Někteří lidé považují pokoru za slabost člověka. Jen ti vyspělejší pochopí, že je to výborná i silná stránka osobnosti, která člověku pomáhá nejen si uvědomovat své možnosti i chyby, ale především nám dává schopnost vnímat a chápat hlouběji svět, ve kterém žijeme. Jeho opravdovou podstatu.

Přátelé, přeji vám všem nejen nádherný sváteční den, ale také mnoho inspirace a skvělých pocitů naplněných vítanými prožitky.. s radostí v srdci kapku pozitivní energie posílá Andy

Zřídkakdy člověk přemýšlí o tom, co to vůbec znamená být živou bytostí.. tedy mít mozek a myslet.

Ten podivný "výpočetní strojek" v naší hlavě je radarem, pomocí nějž se pohybujeme ve složitých vodách tohoto světa, díky němuž děláme nečekaná rozhodnutí nebo si třeba promítáme obrazy snů a fantazie.

Pokud lépe pochopíme svou mysl, pochopíme lépe i sebe sama a také vztahy s druhými lidmi, vše co se v jejich rámci děje..

Sejít z vyšlapané cesty a ponořit se do lesa.. právě tady totiž nacházíme něco, co nám dává nepopsatelné pocity, energii i víru v osobní směr.

Žily bychom nerady ve světě bez ptáků, lesů a nejrozličnějších zvířat. Byl by to opravdu strašný svět. Je jen na nás, aby takový brzo neskončil.

Dělám proto vše, co je v mých silách. Prosím vás, abyste pomohli na cestě podpory i lásky k přírodě i vy. Ze srdce předem děkuji. Úsměv všem dobrým duším posílá Andy, terapie přírodou

Jedna z nejlepších věcí na cestování je zjištění, jak mnoho dobrých, milých lidí tam venku je..Andy

Vždycky, když mi není úplně nejlépe, když nečekaně dorazí chmury a nebo se objeví únava, tak vím, že to nejlepší, co mi dokáže dát sílu, co mne pohladí po duši a díky čemu se budu cítit zase lépe, je vyrazit ven, ven do přírody, do lesa a nebo někam k vodě.. a tak jsem tady.

Miluji poslouchat šplouchání hladiny, hučení proudu vody, valící se přes kameny říčky.Ten pocit zírat jen tak do "hlubiny" a chvílemi se v ní i úplně ztrácet.

Sedím na svém oblíbeném místě a dobíjím baterky. Sluníčko svítí, přitom mne ovíjí vlahý říjnový vánek, který jakoby mi šeptal do uší: "Vítáme Tě u nás!"

Náš čas je skutečně vzácný.. nikdo si nemůže být jistý, kolik mu ho vlastně ještě zbývá. A tak každý den považuji za smysluplný, pokud udělám alespoň něco k naplnění svých snů, pokud jsem milým andělem svým nejbližším, pokud přinesu dobrý pocit či úsměv na tvář dalším lidem.

Čím jsem starší tím více si uvědomuji pomíjivost věcí a důležitost vztahů i pocitů, které zvyšují hodnotu každého člověka.. zanechávat lidi lepšími, to je můj směr. Vybírat si méně věcí, více zážitků.. to je má volba.

Domove, sladký domove.. děkuji. ANDY

Každý z nás potřebuje sem tam, pro klid svojí duše, vlastní prostor. Nikdo nedokáže být bez ustání ve společnosti dalších lidí, aniž by se to na něm nějak psychicky nepodepsalo.

Ráda bych takhle veřejně poděkovala všem, kteří jste si na mne dnes vzpomněli. Na rovinu říkám, že mne to opravdu dojalo. Vůbec jsem nečekala tolik přání, zpráv a telefonátů.

Ano, svátek dnes slaví všechny Andrejky.. původně pochází jméno z řeckého Andreas a překládá se jako „odvážná“, „statečná“ či „bojovná“. Někde dokonce psali, že Andrea je jménem pro charismatickou ženu, plnou šarmu, sebevědomí a odvahy. A odvážným prý štěstí přeje.

Často jednáme na základě svých doměnek a předpokladů, co je "dobré" a co je naopak "špatné", aniž bychom si uvědomili, že žádná objektivní realita neexistuje.

Každý z nás slyšíme něco jiného, máme ze světa jiné pocity, jiné dojmy.. to znamená, že pokud je něco skvělého pro mne, pro vás to může být šílená nuda.

Svět totiž vypadá v očích každého člověka úplně jinak, podle tohoto, jak ho sám v sobě interpretuje.

Mladý mnich se zeptal svého mistra: "Jak bych se jen mohl osvobodit?" A mistr mu odpoví: "A kdo Tě uvěznil?"

Všiml jste si, že naše mysl umí být dobrým sluhou, ale zlým panem? Stejně jako nám pomáhá tvořit naši cestu životem dokáže se stát i tím nejhorším trýznitelem.

Výběr toho, co jí v životě dovolíme, je jen na nás..

Nejběžnější způsob jak lidé usilují o štěstí spočívá v tom, že se pokoušejí změnit všechno okolo.. a tak mění domovy, práci, auta a já nevím co ještě.

Jenže taková cesta je odsouzena k nezdaru. Tohle vše, co chceme měnit, nemá žádnou stálou kvalitu. To, co se nám na tom všem tam venku líbí, je v podstatě pouhou projekcí naší mysli. Jenže ta je krajne těkavá, nestálá a dokáže náš pohled na cokoliv ve vteřině změnit.. však to ze zkušeností asi dobře znáte.

Naše společnost si užívá takový blahobyt, že by to naším předkům vyrazilo dech. Jenže naše lékárničky jsou víc než kdykoli dříve totálně přeplněné.

Máme k dispozici bezpočet zařízení, techniky, vychytávek usnadňující život, šetřící čas i práci..a přesto jsme nikdy v historii netrpěli takovým nedostatkem času, tolika duševními problémy i pocity "pracovní" marnosti jako dnes.

Nezáleží na tom, v jakém oboru působíme, zda je člověk vůdcem v práci nebo "jen" doma, ve škole či si jen tak putuje světem. Důležité je umět jít do akce a svými činy inspirovat druhé. Aneb jak s oblibou ráda říkám: "Není nutné podnikat, občas stačí jen něco podniknout."

Příroda je ten nejlepší lék. Příroda nám dodává novou energii, redukuje stres, osvěžuje tělo i ducha.  Lesy prokazatelně zlepšují náladu, zeslabují vztek i agresivitu a zvyšují celkový pocit štěstí. Pohyb venku je nejrychlejší cesta jak se dostat do fyzické a duševní pohody i posílit imunitu.

Cestovat Pendolinem je fakt zážitek. Krajina za okýnkem přichází a mizí v rychlosti 220- 240 kilometrů v hodině. Takže se do své destinace dostávám rychleji než kdybych jela autem.

Je zajímavé, že přestože jsou vlaky SuperCity každé pondělí a pátek totálně vyprodané, přesto jsou pro ČD ztrátovou investicí. Ročně na nich prý prodělávají více jak půl miliardy korun. Škoda.

Asi každý zná slavné dílo "Božská komedie" od Danta Alighieriho z přelomu 13.století. K napsání ho inspiroval jediný okamžik lásky a díky jeho poezii přetrvává ten dávný okamžik až dodnes.

Ta chvíle nastala před rokem 1300, kdy se mladý Dante ocitl nedaleko půvabného středověkého mostu přes řeknu Arno ve Florencii. Právě tam si všiml mladé dívky jménem Beatrice, která na mostě stála. Když na ni pohlédl bylo to jako by spatřil věčnost.

Pravidelně se na svých poutích vydávám po stopách bohaté české historie.., protože člověk pro pochopení sebe i lidí, se kterými žije v jednom společenství, potřebuje pochopit minulost svého národa.

Historie nás učí, vede, orientuje v přítomnosti a předává hodnoty. Vlastně se díky poznávání minulosti učíme schopnosti nahlížet na svůj lid a hlavně se tak učí v kontextu běhu světa pochopeni skutečné podstaty člověka.

Také jste si všimli jakou moc mají naše vyslovená slova? Umí člověka pořádně povzbudit a nebo naopak strašně ponížit. Myslím si, že si fakt hodně lidí neuvědomuje jak právě výběrem svých slov a stylem komunikace skutečně působí na druhé.