STAŇ SE NEZÁVISLOU A JEDINEČNOU BYTOSTÍ

Pověz mi, co jíš, a já ti povím, jaký jsi.. to, co jíme ovlivňuje naše tělesné i duševní zdraví. A naopak naše emoce a pocity ovlivňují to, co chceme jíst ze všeho nejvíce.

Vždycky mne překvapuje tvrzení, že to jak jsme na tom se zdravím, určují naše geny. Znáte ty typické hlášky: "My to máme v rodině. Babička to také měla."

Ano, vlastně my to skutečně máme ze své rodiny, ale ve většině případů nikoli na bázi DNA.

Asi ty příběhy okolo sebe také slyšíváte.. čím je člověk starší tím více neduhů ho v životě potkává. Lidé okolo nás se dlouhé roky léčí na chronické nemoci, avšak často bezvýsledně. Zdravotních potíží s věkem přibývá stejně jako přibývá množství předepsaných léků, které nás mají držet při životě.

Mých deset osobních kroků ke zdravému tělu i klidnější duši..

Dneska nás čeká opravdu horký den. Takže hodně pít, jet na pohodu (ať zbytečně nedráždíme naše už tak namáhaná srdíčka) a hlavně úsměv.. je tady pátek! 
Prima víkend přeje všem Andy, www.superimunita.cz

Za ty roky pozorování lidiček jsem si všimla jedné takové zajímavosti. Tak jak je člověk imunní vůči nemocem fyzicky, bývá stejně imunní vůči tlakům světa i psychicky. Tělo a mysl je jeden celek, náš osobní ekosystém, ve kterém je vše vzájemně propojené.

Poutavý dokumentární film podrobně zkoumá jeden ze sedmi divů světa - Velké Pyramidy v Egyptě. Tajemství, které tyto epické stavby obklopuje už po staletí, je zdrojem různých teorií, od vědeckých až po skutečně bizarní. Nicméně podrobný výzkum, který trval více než 37 let, v oblastech jako je Čína, Peru, Mexiko nebo Egypt, pomohl jednomu vědci pochopit a poté odhalit, co se skrývá za jednou z největších archeologických záhad všech dob. Jde o poselství klíčového významu pro lidstvo napříč časem a prostorem.Za mne jeden z nej dokumentů o pyramidách. V článku odkaz na YT.

Víte, co je skvělé na životě? Že dokud dýcháme, máme možnost s každou naší chybou růst, změnit se a každý den se stávat lepším člověkem. To je i má osobní cesta a životní poselství.. Krásné letní dny přeje všem Andy.

Většina toho, co cítíme, je výsledkem toho jak používáme své tělo.. i letmé změny ve výrazu obličeje dokážou ovlivnit způsob toho, jak se cítíme a tedy i například to jak hodnotíme svůj život (už jste si také všimli propojenosti, hodnocení svého života s aktuálními vnitřními pocity?)

Prošla jsem si za poslední roky docela výraznou osobní proměnou. A to teď nemluvím o svém fyzičnu. Myslím tím svůj způsob uvažování o životě (cítím vděčnost za vše, co mám), způsob přemýšlení o druhých (mám pochopení téměř pro všechny) i závazek jedinečné cestu k životnímu štěstí a spokojenosti i kdyby trakaře padaly.

Kopeme si hroby vlastními zuby.. protože se cpeme tučnými jídly, nutričně prázdnými potravinami, otravujeme si organismus cigaretami, alkoholem či jinými drogami a ještě k tomu se pasivně povalujeme při zírání na televizi.
 

Skutečným centrem našich emocí není hlava a vlastně ani to pověstné srdíčko. Faktickým místem, kde prožíváme to, co cítíme, je oblast našeho břicha. Tady zažíváme téměř na vlastní kůži ty nejsilnější emoce.. strach, zlost, vzrušení, ale i lásku. Kdo by neznal pověstné "motýlky v bříšku". A nebo svírání žaludku strachem. Často také nedokážeme v životě něco "strávit" a nebo "spolknout". Někdy nás druzí doslova krmí lží a občas býváme hladový po lásce. O tom, že máme někoho plně zuby, ani nemluvě.

Naše útroby jsou skutečným pojítkem mezi tím, co se nám děje a jak to prožíváme.