Jdi na obsah Jdi na menu

můj příběh

Milí návštěvníci mého blogu,


jsem ráda, že jste navštívili tyto stránky zaměřené na ZLEPŠENÍ VAŠEHO ŽIVOTNÍHO STYLU. Pokud vás mohu na této cestě jakkoliv inspirovat a předat vám cokoliv, co bude pro vás přínosné, potom mám opravdu radost a jsem nadšená!

Zajímá vás to? Buďte chvíli se mnou, budu vám vyprávět svůj osobní příběh. 

uprava.jpg 

Původně jsem k vám přišla z lékárny, a přestože ve zdravotnictví z osobních důvodů již nepůsobím, ráda se s vámi podělím o všechny své znalosti a hlavně životní zkušenosti. Tento blog jsem založila v únoru roku 2005. Doprovázím vás jeho prostřednictvím tedy více jak 16 let.

Mnoho mých čtenářů (tímto vítám i ty nové) se po přečtení některých zamyšlení a podnětů často ptá: „Jaká byla tvá životní cesta? Co tě k tvé alternativní cestě ve zdraví přivedlo? Jak to, že holka z průmyslového Chomutova si tady troufá mluvit o zdravém životním stylu?" Přátelé, řekla bych, že můj osud je plný nejen zvratů, proměn a kotrmelců, ale hlavně neuvěřitelných zkušeností i A-HA poznání. Ale právě díky tomu jsem tam, kde jsem a jsem za to opravdu moc vděčná. 

Můj životní příběh:


2019-03-30.jpgSvé krásné dětství jsem prožila na rodinné farmě prarodičů u Nechranické přehrady. Statek Hořenice, místo kde už ve 13. století stála středověká tvrz.  Zde jsem se na jaře roku 1977 narodila (je mi tedy více než si většina lidí na první pohled pomyslí) a zde jsem dostala do vínku, i díky výchově mé skvělé babičky, absolutní vztah a úctu k přírodě a všemu živému. (V součastnosti jsem dokonce už v takové duchovní fázi, že ze svého vnitřního přesvědčení a úcty k živým bytostem, nechci jíst maso).

Už odmala jsem byla hodně aktivní, vcelku chytré a hlavně naprosto zdravé dítě. Asi i díky tomu, že jsme  jedli povětšinou domácí stravu, včetně mléka, vajec, masa a zeleniny z našeho dvora.  Už v té době jsem si začala klást otázky, proč je někdo nemocný a proč někteří lidé tak zbytečně a brzo na chronické nemoci umírají..  A tak jsem se, pod vlivem tehdejších medicínských ideálů, vydala na osudovou cestu zdravotnického vzdělání. A stala jsem se FARMACEUTEM. Tedy tím, kdo vám v lékárně poradí jak se vypořádat se zdravotní problémy  a ještě vám na to doporučí ten "nejlepší" lék.

Jenže už na té škole mi začalo docházet,  že nechci skončit jako podavač/prodavač v lékárně, a protože mě to táhlo stále ke svobodě a nezávislosti, tak jsem si dala další osobní cíl, vystudovat ekonomickou fakultu. Přišlo mi to v mém životním plánu jako ideální volba. Chtěla jsem být pánem svého života. A tak se ze mně po dalších 5ti letech denního studia (tohle každodenní "matematické" martirium bohužel narušilo mé dosavadní praktické uvažování) a já se stala v roce 2003 "inženýrkou z Prahy". Naštěstí své tituly obvykle moc neuvádím.  Ano, vlastně díky studiu se poté Praha stala po dobu 10ti dalších let mým milovaným domovem.  Zkušenosti a kontakty, které jsem díky ní získala, mě zasvětily do dalšího levelu (hektického) života 21. století. 

Posléze, během práce ve významných českých i zahraničních firmách (setkávala jsem se s nejvlivnějšími lidmi naší země i světa), jsem se přesto dál sebevzdělávala, navštěvovala nejrůznější kurzy a zajímavé semináře zaměřené právě na zdravotní prevenci a alternativní životní styl. Zájem o zdravotní prevenci mne ani tehdy nepustil.

Vlastně se odborně, průběžně a takhle paralelně při své nezdravotnické práci vzdělávám až dodnes. Bez blízkosti naučných knih si svůj život už ani nedokáži představit. Mám tedy pocit, že tématem ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU se zabývám v podstatě „odjakživa“. 

Osobně jsem člověk neustále hledající cesty a způsoby jak sobě i ostatním lidem, kteří o to stojí, pomoci zlepšovat život, nacházet cestu k lepšímu zdraví a vidět tak nějak komplexně, za běžné obzory. Narovinu říkám, že nejedu v mainstreamu. Doporučení na jakékoli léky na předpis a nebo očkování (dnes tak horké téma) jako nejlepší prevenci a ochranu proti nemocem, ode mne fakt nečekejte. Já si totiž našla vlastní, alternativní cestu, která opravdu funguje mnohem lépe. Ověřeno nejen na sobě.

2019-04-28.jpg

Ano, hodně jsem ve svém životě také nacestovala. Nejen o dovolených, ale hlavně při své práci. S úsměvem vzpomínám na dobrodružné výpravy a život napříč celou Evropou, na šílené kulturní a stravovací rozdíly při návštěvách a pobytech v Americe či  na prožité napětí v nestabilní části Afriky.  I skrz neustálou konfrontací s jinými národy, kulturou a tedy i přístupem k životu, jsem došla k poznání, že člověk ze zkušeností (i těch druhých) získá nejvíce. Jo a také jsem pochopila to, že zástupy doktorů s hromadou doporučených chemických léků od uplácejících farmaceutických reprezentantů ve skutečnosti nejsou správnými rádci (na tohle si však musí přijít každý sám).

Svou alternativní filozofii zdravého životního stylu jsem pak pokusila uvést do života (v době kdy jsem si od byznysu a pendlování po světě potřebovala odpočinout) návratem a působením v chomutovské lékárně. Takto jsem osobně mluvila s několika tisíci pacienty měsíčně v našem, na nemoci "promořeném", regionu. Ano, myslím tím u nás v Chomutově.

V lékárně jsem se kromě běžné farmacie věnovala poradenství v oblasti preventivní medicíny, realizovala přednáškovou činnost se zaměřením na šíření myšlenek jak předcházet chronickým nemocem, a to  ve spojením se zdravou výživou, přitom jsem své „zdravotní“  poznatky  publikovala  zde na webu, to vše  s láskou a nadšením pro dobrou věc.

Pro mne však tím skutečně nejzásadnějším a nejdůležitějším v mém životě bylo požehnání, které jsem dostala, když jsem se stala v lednu 2010 maminkou vytoužené dcerky Aji. Její příchod na tento svět, nasměroval můj zájem také k odpovědnosti za zdraví dětí, která je rodiči často  (i nevědomky) podceňována. Zase ty tlaky doktorů.. maminky nedejte se!

2019-09-26.jpg
 Pojmenovala jsem svou dceru jednoduše Aja. Přesně takhle a ne jinak. Takže žádná Alenka, žádná Andrejka jak často kolem sebe s otazníky v očích od druhých slýcháme.  "Aja" znamená v orientální řeči znamení. A znamení to v mém životním příběhu opravdu bylo. 
 
Začalo mi totiž dost silně docházet, že v celé naší tradiční, zdravotnictvím posedlé společnosti, něco nehraje. Navíc v té době zdravotní péče a  bohužel i  lékárenství nabralo směr, s kterým jsem se už vůbec nemohla vnitřně ztotožnit. Moje srdce plakalo při pohledu na lidi, kteří z lékárny odcházeli s taškami plnými léků, které jen vypínaly signály těla, ale nic v něm neléčily. No chtěli byste, aby v servisu, kam přivezete své auto na opravu, řešili problém tím, že odstřihnout drát ke svítící kontrolce? A ještě vám při tom mimochodem poškodí ruční brzdu? Tak přesně takhle působí většina léků předepisovaných na chronické nemoci. A přitom většinu chronických nemocí lze vyléčit, jen ne obvykle za pomoci zdravotnictví. To byl můj další aha moment poznání.
 
I díky rozsáhlým znalostem a intenzivnímu studiu biochemie, farmakologie, toxikologie i fyziologie člověka, včetně nezbytného čerpání ze zahraničních zdrojů -byste se divili kolik zásadních informací k péči o zdraví se do naší malé české kotliny ani nedonese (naštěstí umím nejen anglicky, ale i německy a spoustu informací si ověřuji také v zahraničí). Jsem zastánce alternativních terapií a také svobodné volby v otázkách očkování.  V Česku je zatím očkování dětí povinné, ve většině západní Evropy (včetně Německa, kde jsme také 2 roky žili) zcela v kompetenci rodičů. O všem kolem očkování bych mohla mluvit dlouhé hodiny, ale myslím, že stačí když si počtete v rubrice DOBA JEDOVÁ, kde jsem o všem psala v letech 2010-2013, a to téměř ve 250 článcích.  (K současné globální situaci, která je od jara 2020 a na kterou je lékem nová experimentální vakcína zde napíšu jen jediné. Není vše tak, jak se nám podává. A když začnete více pátrat mnohé vám docvakne.)

Takže, na konci roku 2012  jsem byla s celkovou sociální, ekonomickou i politickou situací v Čechách tak znechucená.. no, upřímně, byla jsem totálně na dně. Musela jsem něco "akčního" se svým životem udělat. A tak jsme se celá rodina sbalili a odstěhovali  z té "české deprese" do sousedního Německa. Tak daleko (500 km) od domova a přesto tak blízko (skrz net) k vám.

Na rovinu říkám, že to však nebylo, navíc s malým dítětem, v cizí zemi vůbec jednoduché. Najít si jako imigranti dobrou práci, integrovat se do silně konzervativní, německé společnosti, přežít vše bez ztráty iluzí.. to si dokáže z tepla svého obýváku reálně představit jen ten kdo někdy vypadl  a žil sám za sebe mimo naší zemi. Přesto se nám to zdárně podařilo. I za cenu fyzicky i psychicky velmi náročného životního období (stálo mne to plus 10 kilo na mé váze, takhle jsem nepřibrala ani po narození dítěte).

Jenže ani v téhle ekonomicky silné zemi jsem své vnitřní štěstí a vytoužený klid, a snahu o jednodušší život bohužel nenašla. Navíc stesk po domově byl tak silný. Povídání o životě v Německu je kapitola sama o sobě. Každopádně dva roky „v exilu“ byla ta nejlepší škola života jakou jsem si mohla nadělit. Pochopila jsem, jak si v Čechách vlastně žijeme, skoro jako v ráji.. ale chápu, že to nechápete :-) Kdybych neopustila Česko, také bych nevěřila. V životě totiž opravdu není všechno zlato, co se třpytí. 

2019-06-26.jpgZačátkem roku 2015 jsem se tedy „po zkušené“ a s radostí v srdci opět vrátila domů. Tentokrát již plná optimismu a radosti ze života. 

Stále pokračuji v tom, co jsem už kdysi ze své vnitřní podstaty spustila.. v  šíření myšlenky vzít zdraví a vlastně i celý svůj život do svých rukou a  skrz svoji existenci dělat svět lepším místem pro život.

I dnes pro vás stále sbírám nové poznatky a dále shromažďuji nové a nové INFORMACE.  Se všemi nabitými zajímavostmi se s vámi  na tomto webu samozřejmě s radostí podělím.
 
Navíc jsem veliký optimista, baví mě kulturní akce i výlety, a proto jsem v květnu 2015 založila FB skupinu PRO CHOMUTOVÁKY aktuálně čítající více jak dvacet osm tisíc členů (stav 7/2021), najdete ji zde:  https://www.facebook.com/groups/prochomutovaky/

Baví mě čtení naučných knih, miluji středomořské dobroty a  naprosto srdeční záležitostí je pro mne země mého táty, mé milované Chorvatsko. Ano i to je realita mého nevšedního životního příběhu.. 

Aja byla v mém životě obrovským znamením. Moje  znamení pro vás je tento blog, abyste mohli pochopit, že (nejen) v péči o vaše tělo a zdraví  není zas tak vše jednoznačné, jak to může na první pohled působit. Rozhodnutí, jak s tím vším naložíte, je jen a jen na vás. To vy, prostřednictvím svých každodenních rozhodnutí, ovlivňujete, jaký budete mít život. Vše je jen na vás. Hlavně se nenechte zmanipulovat strachem směrem, ze kterého bohužel už není cesty zpět. 


Jsem velice ráda, že pravidelně navštěvujete tento blog (více jak milion a půl návštěv již o něčem svědčí), jehož prvořadým cílem je pomoci vám procitnout, přestat slepě důvěřovat zaběhlým systémům  a povzbudit vás, vzít svůj život, své zdraví do své moci, protože vy můžete! Tak jako jsem to odvážně a navzdory všem obecně platným pravidlům udělala já. Kdysi, nyní i v budoucnu. Jít svou vlastní cestou srdce, je ta nejlepší volba. Jsme svobodné bytosti a svobodnými zůstat musíme!


A ještě něco:
Žádný rok, ani měsíc, ani den, ba ani vteřina, se již nikdy nebude opakovat! Pečlivě zvažte jak jej využít. Nepřešlapujte na místě! Neskrývejte svůj talent! Nepropadejte stagnaci! Mějte odvahu vstát a vyběhnout kupředu a zakřičet do celého světa - tady jsem! Buďte sami sebou! Bavte se, smějte, milujte, dělejte co vás baví, ale hlavně naplno žijte! 

Prima dny přeje všem svým čtenářům  Andy, (poslední aktualizace příběhu 1.8.2021)

VÁŠ ŽIVOT JE TOTIŽ  JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST,
NAJÍT PRAVDU O SVĚTĚ A HLAVNĚ SÁM O SOBĚ!


 2020-0606.jpg
S RADOSTÍ V SRDCI POZDRAVY POSÍLÁ
ANDY KIND

alias

Andrea Kindermann, 
 

Pro upřesnění, v dané oblasti, o které zde na webu více jak 16 let píší, jsem:

  • jako absolvent Střední zdravotnické školy (1995) jsem také držitelem Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu  (registrace u Ministerstva zdravotnictví pod č. 019-0152-5516, pro roky 2012-2022) a mám osvědčení z mnoha dalších zdravotnických kurzů včetně  první pomoci,

Jsem držitelem dalších certifikátů:

  • Osvědčení pro výživové poradenství (2011), (2020) 

  • Osvědčení pro regenerační péči (2012)

 

Navíc mám několik diplomů z vysoké školy a  řadu dalších certifikátů získaných v rámci manažerského vzdělávání. Také jsem se ve 42 letech dostala na nejžádanější  vysokoškolské studium u nás, a to na jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě v Olomouci, kde jsem mimo jiné k danému tématu složila vysokoškolskou zkoušku z anatomie a fyziologie člověk u Dr. Orla s výsledkem za A (v zimě roku 2019).

Ještě jednou díky za vaši přízeň a důvěru.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Michaela - ❤️

1. 8. 2021 11:55

Úžasná , inspirující a krásná žena zevnitř i z venku. Vždy poradí, navede na správnou cestu . Obdivuhodná žena ❤️ co umí podržet v každé situaci .

Andy Kind - Re: ❤️

1. 8. 2021 20:02

Michaelko děkuji.

Jana - Nemecko

5. 4. 2016 9:30

A to si hodně lidí myslí ze máme milióny ,když jsme za hranicema . Ale ta šikana co tam je si nedovedou ani představit. Ja tim taky prošla dost často. Ale konečně jsem spokojena a chodím do práce rada.

Andy-autorka webu - Re: Nemecko

6. 4. 2016 13:08

Jani děkuji za Tvůj otevřený komentář. Je to tak, kdo to nezažil nedokáže si ani představit. Ať se ti v de nejen líbí, ale také velmi daří a jsi tam šťastná.

Jana - Re: Re: Nemecko

6. 4. 2016 22:23

Děkuji Andrejko. Vám at se taky daří a Ajou ,hlavně v klidu a pohodě. Zijem jen jednou ,tak at si ten život užíváme. Pa