STAŇ SE NEZÁVISLOU A JEDINEČNOU BYTOSTÍ

Čas strávený s rodinou, s přáteli, na cestách nebo tím, co nás baví, nám dává energii. Umožňuje nám to zapomenout na pracovní problémy a relaxovat. Někdy se ovšem na tuto nezbytnou rovnováhu života až příliš často zapomíná.

Stres, horší výkonnost, narušené osobní vztahy, rodinné problémy i podlomené zdraví – to vše může "nečekaně" přijít, jestliže rovnováhu mezi prací a volným časem podceníme. A cena je to skutečně vysoká!

Život není černobílý. Život je dynamicky proces prolínající se všemi jeho sférami.. naše těla jsou produkty nejen genů, ale také našeho prostředí, našich rozhodnutí a hlavně myšlenkových procesů. I proto je fajn soustředit se na vědomé možnosti, které se nám nabízejí.

Už jste někdy také zažili zlomené srdce z lásky? A cítili jste přitom uvnitř sebe tu obrovskou bolest, jako kdyby se vaše srdce skutečně lámalo? Ten pocit nesídlí pouze v naší hlavě, prolíná se celým naším tělem a člověk kolikrát nemá sílu ani vstát z postele.., přestože jeho tělo i srdce jsou fakticky naprosto v pořádku (vím to, protože jsem si tím také kdysi prošla).

Všimli jste si jak nás dobré myšlenky a zážitky posilují a ty špatné nám jen berou sílu? Už dávný příběh traduje, že kterého vlka v sobě krmíme, ten s námi bude i žít.. Čemu dáme ve svém životu prostor, s tím rezonujeme, takový jsme a takový je pak i náš život. Jsem ráda, že mám tak skvělý domov.. jak vidíte, u nás nekrmíme vlky, u nás krmíme telátka.. :-)

V hloubi duše to víme. Je to jako instinkt, intuice nebo pocit, který se těžko popisuje. To niterné chápání krás i tajemství vesmíru. Něco, co sice souvisí s tímhle světem a současně ho totálně přesahuje.

Co se skrývá za tím pocitem, který se jen těžko vyjadřuje slovy? Jakože se díky přírodě cítíme tak jak se cítíme?
 

Než jsem pochopila fatální důležitosti spánku v mém životě, tak jsem vnímala svou opravdu vysokou potřebu spaní spíše jako "handykep".Takový pohled je naštěstí už pryč a myslím, že moci si dopřávat svou úžasnou, každodenní, spánkovou terapii je to nejlepší co mohu pro sebe, svou mysl i zdraví udělat.

Je fajn si držet správnou míru zdravého životního stylu. Tedy nekouřit, jíst střídmě, nepřehánět to s alkoholem a mít dost pohybu.. to všechno je fajn. Jenže k čemu jsou nám všechny tyhle skvělé postupy, když sami sebe každodenně vnitřně zanedbáváme, když sami sobě nevěnujeme dostatečně láskyplnou péči, když si každodenně sami sobě psychicky ubližujeme?

Ty největší myšlenky přicházejí když kráčíš.. prohlásil kdysi Nietzsche. To, že je chození perfektní prevence nemocí je už dnes docela známý fakt.

Co se však moc neví je, že se po delším ťapkání navíc dostavuje příjemný stav duševního uvolnění, dokonce i příliv neotřelých nápadů.

Takže jestli si chci zlepšit náladu, odbourat stres a srovnat si to v hlavě, nazouvám tenisky a vyrážím ven. To se pak ty myšlenky klubou na svět úplně sami. A jak to máte s chozením vy?

Nehledejme u druhých lásku, hledejme lásku sami v sobě. Nehledejme u druhých oporu, podporujme sami sebe. Nehledejme od druhých odpovědi na svoje otázky, zeptejme se sami sebe..

Život je jako zrcadlo. Už kdysi dávno jeden prozřetelný člověk zmínil, že často vidíme třísky v očích druhých lidí, ale trám ve vlastním oku přehlížíme..

Je zákonitostí psychiky, že druhé lidi soudíme podle sebe a je zákonitosti vesmíru, že se paradoxně často proměňujeme v to, co sami odsuzujeme. Začneme-li si tedy všímat toho, jak druhé posuzujeme, můžeme si uvědomit, jací ve skutečnosti opravdu jsme.

Kdo bude chtít lépe žít, musí začít nejen přemýšlet, ale především správně konat. Řešení existuje.. ideálně čerpáním z toho, co je pro nás přirozené. NÁVRATEM K PŘÍRODĚ. Zasvěcenou volbu přeje všem Amazonka, terapie přírodou

Miluji samotu a moře ticha.. Jasně, že jsem normálně společenská a ráda trávím čas s naší širokou rodinou i s dobrými přáteli. Jen na mne někdy doléhají pocity, že proto abych mohla být skutečně sama sebou, abych dobře vnímala své tělo a myšlenky, prostě potřebuji svou pravidelnou dávku samoty. Ticho skutečně podporuje kreativitu mysli, navíc snižuje krevní tlak, reguluje hladinu stresových hormonů a dokonce i vnitřní napětí a úzkost.

Často žijeme v bláhových myšlenkách, že vše zůstane tak jak je. Držíme se představy "neměnnosti" a neustále nás překvapuje, když se věci změnily, když odcházejí lidé, které jsme měli rádi, když ochládají vztahy, na kterých nám záleželo, když se naše tělo mění, protože stárne.. tohle všechno, ať se nám to líbí nebo ne, se děje naprosto přirozeně a v souladu s koloběhem světa.

Kdybych s ohledem na všechno, co vím a znám z oblasti lidského zdraví a duševní pohody, měla vybrat jednu jedinou věc, kterou bych s čistým srdcem doporučila jako prevenci, ale i terapii jakýchkoli životních potíží, moje rada by zněla naprosto jasně a jednoduše: běžte se VYSPAT!

Lidé, kteří si dopřávají dostatek spánku, jsou zdravější, chytřejší, štíhlejší, atraktivnější a šťastnější. Navíc podle nejnovějších studií si kvalitní spánkem můžeme ovlivnit DNA a tím se chránit např. proti obávanému Alzheimeru. Evoluce nás prostě touto fází životního rytmu nevybavila jen tak náhodou.

K zachování svěží mysli a skvělého zdraví je nezbytné se o sebe celý život starat. Jednou přijde okamžik, dříve či později, kdy nám náš život vystaví finální účet a my, chtě nechtě, budeme muset všechny své prohřešky řádně zaplatit.

I proto je moudré si vážit svého těla, nevystavovat se zbytečně škodlivým vlivům (průmyslové jídlo, kouření, nadmíru alkoholu, stres, nedostatek spánku atd.) a pomáhat si v dnešním toxickém světě alternativním životním stylem.

Veselá mysl, půl zdraví a nebo spíš jaká mysl, takové tělo.. Už naši předci tušili to, co je dnes ověřený fakt, že tělo a mysl jsou jeden spojený celek. Což mimo jiné znamená, že myšlenky a emoce zásadně ovlivňují naši fyzickou schránku.

I proto je potřeba udělat něco, co za nás nikdy nikdo neudělá.. přehodit výhybku života a odstranit pocity jako jsou nenávist, strach či sebelítost, smutek, neúctu k vlastnímu tělu a další osobní mindráky (a že jich máme, co?)

Přestože jsme si v ledasčem hodně podobní, každý z nás je jedinečná a originální bytost.. Každého z nás utvářelo trochu jiné rodinné prostředí. Někteří z nás měli úžasné dětství, jiní takové štěstí neměli. Někteří z nás žili v hojnosti, jiní prožili velikou chudobu. Někteří z nás mají mnoho přátel, někteří je teprve hledají a jiní o ně dokonce vůbec nestojí. Každý z nás prožívá svůj osobní životní příběh.

Šťastní lidé mnohdy nemusí být paradoxně příliš bohatí, nemusí ani vést ideální život, kde je všechno dokonalé. Šťastní lidé jsou totiž ti, jejíž životní štěstí určuje způsob jakým se na všechno kolem sebe dívají a jak prožívají svojí přítomnost.

Hodně lidí se v životě bojí změny. Na cestě za našimi sny a přáními často vidíme zábrany a hledáme výmluvy. Důvody, proč něco nejde bývají vskutku velmi nápadité a barvité.

Jenže to jediné co nám brání jít svou vysněnou cestou, jsme my sami. Jen my sami se rozhodneme, zda nějaká překážka existuje či nikoli.

Je úplně jedno jak moc veliký problém člověk řeší, protože opravdu každý problém má své řešení. Některý hned, jiný si musí na vyřešení chvíli počkat, ale i když to často nevidíme, naděje existuje a řešení starostí někde čeká.. stačí sebrat svou sílu a nepřestávat je hledat.

Život je pohyb! Děkuji Ajinko! Máma

Život je zvláštní učitel. V běžné škole nám nejdříve látku vysvětlí, a pak nás z ní zkoušejí. Život nás nejprve zkouší, a až potom nám vysvětlí, co nás vlastně naučil.

Především nás učí jít svou vlastní cestou. A i když si nevíme rady, vlastně víme. Stačí, když stojíme před rozhodnutím, hodit si mincí. Ne proto, aby rozhodla za nás. Ale pro ten okamžik, kdy se obrací ve vzduchu, a my najednou víme, co chceme, aby padlo.

Dýchám, tedy jsem.. to, že se mi honí hlavou spousta myšlenek, je normální. Jsme lidé a patří to k naší podstatě, přemýšlet. Jenže v dnešní době jsme až příliš zahlcení informacemi a je toho na nás někdy prostě už moc.

Člověk kolikrát potřebuje jakoby otočit svůj vnitřní knoflík a ztlumit volume reality. To, co v takové chvíli nečekaně pomůže, je věc, která má mmj. obrovskou moc změnit celý náš život.. mluvím o MEDITACI (kdo nezačal, neuvěří).

Náš život patří jen nám samotným. A tak si v každém jeho okamžiku můžeme vybrat mezi rolí oběti nebo vítěze. Nikdo jiný není schopný nás zachránit, milovat a nebo udělat šťastnými. Jediný kdo je toho schopen, jsme my sami.

Tyhle chvíle u vody naprosto miluji. Znamenají pro mě klid, uvolnění a také čas na přemýšlení.. opět u Kamencového jezera.

Síla spojení se zemí.. to je to tajemství. Energie země je výborným lékem proti stresu. Chodíme-li bosi, přijímáme léčivou energii pro celé tělo. Už i vědci potvrzují, že "něco" v půdě opravdu zklidňuje civilizačně přetíženou nervovou soustavu člověka. Na ploskách nohou je mnoho reflexních bodů působících mmj. i na snižování stresu. Tato energetická centra se aktivují buď masáží a nebo právě chůzí na boso.

Každý víkend se držíme zásady: trošku víc pohybu, ideálně venku na čerstvém vzduchu. Neznám lepší způsob jak si zlepšit fyzičku, pohladit duši, upevnit zdraví resp. posílit imunitu, podpořit spánek.. a já nevím co ještě, než se prostě sebrat a vyrazit ven, do přírody.

Naše vnitřní dítě v takové chvíli září, slaví a děkuje. Mysleme na své dobro a dopřávejme si jedinečnou terapii.. terapii přírodou.

Z čeho bývám zamýšlená a někdy i smutná? Z toho, že permanentně vsázíme na krámy před zážitky, upřednostňujeme peníze před dobrými vztahy, že totálně zapomínáme na svoji skutečnou podstatu, na vlastní duši. Navíc nás pohltila nejmocnější psychologická zbraň všech dob.. obrazovka. Přesně tahle věc řídí a ovládá totiž náš dnešní svět.

"Řekni mi jak bydlíš a já ti řeknu, jaký jsi..“ Ano, uznávám filozofii feng shuej. Věřím, že domov je odrazem stavu naší duše. Je zajímavé jak naše domovy naprosto přesně zrcadlí to, co se v našem vnitřku děje. Kým skutečně jsme. Stačí letmé nakouknutí, krátká návštěva a člověk o sobě druhým prozradí víc než by tušil.. A naopak, skrze sebe dáváme duši našemu domovu.

Pozdravy z Novodomskych rašelinišť a od Prameniště Chomutovky, nedaleko Hory Sv.Šebestiána.Mimo jiné jdeme společně s průvodcem z Muzea v Chomutově po stopách nejhlubších rašelinišť ve střední Evropě.Prima neděli všem přeje Amazonka, terapie přírodou.

Úkol zněl jasně – napsat si seznam činností, které mi dělají největší radost. Může to být cokoliv. Procházky v přírodě, setkání s přáteli, labužnické ochutnávky v restauracích, focení jidel, psaní článků o zdraví, čas strávený s pejsky, poznávání nových míst, relax u vody, být užitečná a prospěšná, courat se po krásných městech a nebo si třeba jen tak číst v motivačních knihách. Sepsala jsem si na papír všechno, co mne jen napadlo. A je to fakt výživný seznam.