ŽIJME S UPŘÍMNOSTÍ SVÉHO SRDCE

Už jste si toho také všimli? Napadlo vás někdy, že se toho 15. dubna v historii stalo až příliš?

Tak já jsem si to tady hezky sepsala. Aneb 7 událostí, které 15. dubna změnily náš svět.  Začnu od té poslední. 15.4.2019 vyhořela katedrála Notre-Dame v Paříži. Z téhle kulturní ztráty mi bude ještě chvíli ve skrytu duše fakt smutno.. pak tady máme: 15.4.2013, 15.4.2010, 15.4.1989, 15.4. 1927, 15.4.1912, 15.4.1865 (co se v tyto dny stalo se dozvíte v článku)..

Nic dnes neprospívá tolik jako život v ústraní, málo mluvení s druhými lidmi a hodně sám se sebou.. ať máte také tak pohodovou neděli. 

Stres nás zabíjí nenápadně, pomalu a jistě. Historicky první experiment, potvrzující jeho vliv, provedl už v 11.století perský lékař Avicenna („otec moderní medicíny“). Do sousedních, ale oddělených kójí umístil beránka a vlka. Přestože vlk na zvíře nemohl, beran přestal žrát a během několika dní „bezdůvodně“ pošel..

Milý STROME, uvědomila jsem si, že když se spolu setkáváme, setkávám se i sama se sebou.. to co mi dáváš, s radostí sdílím a předávám tvé poselství s láskou dál.

Kéž bychom mohli, my lidé, dělat to, co je nám přirozené, mít to, co je pro nás nejlepší a dostat své šance, být co nejvíce sami sebou. 

Být venku, v přírodě, je osobní způsob realizace touhy po prožitku a po všímavosti ryzí přítomnosti. Prostě jen být v daném okamžiku skutečného života.

To vše proto, abych mohla snadno a lépe zvládat každodenní tlaky všeho a všech okolo nás. A byla tak vůči tomu současnému konzumu (televizi, komerční tvorbě, nákupům v obchodních domech, jídlu z fast foodu atd..) co nejvíce imunní

Dnes jsme strávili pár chvil na rodném statku a můžu vám říct, že ten pocit, rozplácnout se do trávy s pohledem do nebe, zatímco vedle mne odpočívají nejrůznější zvířátka a švitoří hrající si děti, je jeden z nejsilnějších a nejkrásnějších pocitů pohody, který znám.. ach home, sweet home.

Můj "Nový rok" každoročně nezačíná oslavou Silvestra, ale spouští ho březnový festivalem Evolution. Je totiž zaměřen nejen na zdraví tělesné, ale také to duševní.

Veřejná oslava alternativniho života na Výstavišti v Praze slaví letos již své 15. narozeniny.. my jsme tu po 13. Jak symbolické. Letos poprvé jen já a Aja, naše první dámská jízda. Ouu, užíváme si to.

Dnes večer definujte své tužby a poproste vesmír, ať vás podpoří. Život si „půjčuje“ různé lidí i okolnosti a tak vás neustále vede k tomu, abyste se stali moudřejšími a spokojenějšími bytostmi.

Člověk potřebuje ke spokojenosti a pocitu štěstí tak málo! Ale přitom kolikrát tak mnoho, aby to vůbec pochopil..

A tak, když to na nás někdy dolehne, nejlepší je se zastavit, zhluboka se nadechnout a jen pozorovat. Jen se podívejte, jak krásný svět kolem sebe vlastně máme.

V minulosti byly pro život člověka běžné dvě věci: ráno se rozhýbat a večer se zklidnit či uvolnit.

Když si vzpomenu na svoji milovanou babičku a dědečka, vždycky mě napadne jak moc se celý život nadřeli. Ráno velmi brzo vstávali, aby stihli nakrmit všechna svá hospodářská zvířata, aby se pak vydali pěšky do práce.V zimě ještě k tomu tahali uhlí, aby si mohli v noci zatopit.

V životě pro ně bylo naprosto normální, aby den začal fyzickou aktivitou.. v pohybu byli také všichni okolo. Z pohledu dnešního člověka skutečně nepředstavitelný životní styl

Moje doporučována terapie.. JEDNOZNAČNĚ POHYB a také nějaké to cvičení. Já si vybrala TRX. Tohle cvičení je efektivní, zábavné a přináší úžasné výsledky. TRX mi pomohlo za 2 měsíce vybudovat lepší a hlavně pevnější postavu. Jeho výhodou je, že se dá dělat doma, v tělocvičně či na cestách.

Pohyb mi snižuje napětí i frustrace z práce, zvyšuje produkci endorfinů a činí mě celkově šťastnější.. jo a abych nezapomněla. Mám tu nejlepší trenérku na světě!

Už jste se někdy zastavili a vážně zamysleli nad tím, co máte doopravdy rádi? V čem jste fakt dobří? Co je vaše opravdu silná stránka? A hlavně, čeho byste chtěli v životě, díky tomu, ještě dosáhnout?

Vím, že většina lidí se nad takovou zásadní věcí nikdy nezamyslí. A také je hodně z nás smířeno s tím, co dělá, přestože to člověka vůbec nebaví. 

Nejsilnější pouto na světě.. máma a dcera. Cítím, že už brzo přijde doba, kdy budu pro svou holčičku trapná, staromódní a s příšernými názory.

Vztah mezi matkou a dcerou je často složitý, protože je velice důvěrný. Důvěrné vztahy jsou ze své podstaty složité.. Snad nebude kvůli mne jednou Aja příliš zklamaná. Snad nebudu jednou kvůli ní příliš zklamaná.

Život nám prý nikdy nenaloží víc, než dokážeme unést.. někdy tomu člověk sám nevěří. My se přitom potřebujeme jen naučit nějaké ty žonglérské triky, protože nikdy nedostaneme od vesmíru tolik míčků, abychom je všechny upustili.

Jestli je tedy bolest nezbytným nástrojem k duševnímu růstu, pak svůj vnitřní stín s láskou přijímám. Ať žijí temnější životní období!

Každý člověk, se kterým jsme se v životě kdy potkali, nám přinesl do života nějaký svůj dar. A bylo vždy jen na nás, co jsme si z něho kdo k srdci sám vzal.

Dnes bych ráda věnovala své vděčné myšlenky jedné milé, osmileté holčičce. Usměvavá plavovláska, co mi připomíná anděla. Díky jejímu daru se moje dcerka Aja mohla ve svém životě posunout zas o krok dál.

Emoce do práce patří.. Ale jak s nimi zacházet? V pátek jsem se v práci kvůli něčemu pěkně rozpálila. Je normální, že se s kolegy dost zasmějeme, občas také hudrujeme a výjimečně nám to přijde spíš na hlavu, jako zrovna dnes.

Jsem si při tom všem uvědomila, jak zbytečně citlivá (na některé skutečnosti, které se nezmění) pořád ještě jsem.

Tak jsem raději vyrazila spravit si náladu do tělocvičny. A jak mi pak bylo hnedka lépe. Doma jsem si na nějaké starosti, v náruči své dcerky, a ještě po takové makačce, ani nevzpomněla.

Osud člověka není v jiných lidech, ale v něm samém. Vše závisí na tom, jak moc vyslyší volání svého ❤️. Hledala jsem se více jak dvacet let své dospělosti, než mi došlo, že není důležité faktické co, jako spíše srdečné jak.

Občas se mne někdo ptá, jak se mi podařilo prosadit a získat pozornost lidí pro věci, které potřebovaly změnu. A já na to mám jen jednu jedinou odpověď. Vždycky jdu nadšeně do toho, co dělám..

Tak jsem se i já při tom novém roce, rozhodla vyzkoušet něco, co jsem dosud nikdy nezkusila. Protože potřebuji nejen zpevnit své tělo, ale hlavně redukovat stále narůstající hmotnost (hold v práci výborně vaří) tak jsem do toho šla. A potom jsem byla šťastná jako blecha.  Ty endorfíny a pocit, že jsem to zvládala bylo k nepopsání..

Vlasy jsou korunou krásny. Proměna před a po. Moje kadeřnice má totiž vždycky pravdu :-)

Konec roku.. zamyšlení, bilance, pocity vděčnosti. To je má osobní cesta.
Život často zbytečně vnímáme jako plný strachu, úzkostí a bezmoci. Až moc jsme se vzdálili přírodě a hlavně utekli od sebe samých, od své vnitřní podstaty. Vzdali se toho, kým skutečně jsme.

Nechť tedy svůj život zasvětíme hledání a objevování. Nechť přijmeme svou vlastní jedinečnost, přestože o osobě denně pochybujeme. Nechť naplníme svůj nejdůležitější životní úkol, kvůli kterému tady na světě vlastně jsme. 

Co jsem si skrz výchovou své dcerky v posledních letech uvědomila je fakt, že mojí povinností je nejen předávat ji zkušenosti a znalosti, ale především tříbit v ní cit pro „vlastní“ odpovědnost.  To znamená, učit jí být v životě selektivní.

Žijeme v době nadbytku, médií a pilulek doslova na vše.. tempo doby je latentním úprkem člověka před vlastní podstatou, před smyslem své existence.  Čím více máme, tím se nám zdá svět rychlejší. Je to však jen klam, který má zakrýt prázdnotu a frustraci nenaplněné lidské bytosti.

Vánoční atmosféra je krásná právě díky příběhu o Ježíškovi, který nosím dětem dárky. Je to okouzlující a fascinující zvyk, nad kterým se málokdo pozastaví.

Ježíšek je nezbytným symbolem Vánoc, Každé dítě má svůj jedinečný vnitřní svět, ve kterém se odehrávají příběhy nám dospělým nepochopitelné. Proč jim tyto krásné iluze brát?

Způsob jakým děti vnímají svět kolem sebe je právě skrz symboly, pohádkové bytosti a jejich příběhy.

Přátelé, dnes máme poslední advent a zítra přijde očekávaný den D. Osobně to vůbec nehrotím. Nechávám to každý rok přirozeně plynout.. vánoční pohoda u nás doma jede na plné pecky už od minulého víkendu.

Takže si dnes užívám zasloužený odpočinek, čtení hezkých knih, procházku po centru rodného města.. i proto miluji tohle zimní období :-)

Noc naděje. Zimní slunovrat fascinuje lidstvo i astronomy.. Začíná astronomická zima. Nejdelší noc bude trvat až šestnáct hodin.V pátek večer ve 23:23 vstoupí Slunce do znamení Kozoroha, nastane zimní slunovrat a začne tak astronomická zima.

Dnešní den je symbolickým bodem obratu – astronomického, přírodního, ale pro člověka i kulturně-náboženského. V mnoha kulturách totiž představuje zimní slunovrat den, kdy se znovuzrodí slunce a s ním i lidská společnost. Slunovrat si člověk odpradávna spojuje s oslavou obnovy, plodnosti i okamžiky, kdy se živí mohou setkat s mrtvými.

Tak nám to dneska začalo.. téměř 2 týdny rodinné pohody a zábavy. A jak jinak uvítat tento výjimečný čas než společně a venku.

Teď před vánoci mne na nákupech nepotkáte. My si to užíváme po svém.. :-)

Osobní bilance tohoto roku.. mých 5 top nej, které jsem letos s radostí v srdci udělala. Každý rok totiž pracuji na tom, být lepším a lepším člověkem :-)

Dvacet tisíc lidí.
Dvacet tisíc osobních příběhů.
Dvacet tisíc úhlů pohledu na všechny možné situace, které kdy skupinou PRO CHOMUTOVÁKY proběhly. Díky! Autorka a správce Andrea Kindermann