MÁME TO VE SVÝCH RUKÁCH

Představte si, že byste ráno přišli normálně do práce a dozvěděli se, že z technických důvodů, dnes nemusíte pracovat. Že prostě můžete jít domů a ještě to budete mít zaplaceno, jako byste v práci byli. (To zní trošku jako sen, že?) Tak přesně tohle se mi dneska stalo.

Nezáleží, na čem jezdíš nebo jestli vůbec jezdíš... Tohle je oslava snů, touhy po svobodě a volnosti na dvou kolech, která spojuje generace i světadíly. Pražský klub Harley-Davidson je NEJSTARŠÍ NA SVĚTĚ, letos slaví 90. výročí. A tak kde jinde rozjet 115. narozeniny značky, než právě tady v Praze. Více jak 100 000 návštěvníků ze 77 zemí světa, více jak 60 pop motorek.. ano,my jsme tu taky :-).

Mám slabost pro kameny.. není to jen jejich léčivá síla a silná vnitřní energie, je to o pocitu spojení se Zemí a její krásou.

Miluji chvíle, kdy se po práci mohu zastavit, odpočinout si a relaxovat při čtení knížky, zatímco mne tyhle krystaly štěstí dobíjí. S tetelením srdce se kochám dary, která nám příroda přinesla.. krásnou neděli přeje všem tak trochu esoterická Amazonka

Mým velikým přáním je "vědomí" nás všech, že pomáhat druhým je prostě přirozené. A tak jsem protřídila šatník dcerky Aji (bylo toho více jak 20kilo krásného oblečení) a vše jsem dnes, kdy jsem měla ještě jeden den volna, odvezla a  darovala těm, kteří to opravdu potřebují, a to přímo do dětského KLOKÁNKU v Chomutově.

Být mámou je něco jako "práce". K tomu ještě plný úvazek v zaměstnání (dojíždění mi bere další hodinu denně), domácnost, partner, přátelé.. 

Dalo by se říct, že mám naplánovaný každý běžný den doslova po minutách. Ale co můj čas sama pro sebe? Kdy se jen mohu věnovat já sama sobě, když plním požadavky a potřeby dalších x-lidiček?

Poselství Zdenky Blechové si beru vždy k srdci (hýčkám je tam každý den). Pomohly udělat důležitá životní rozhodnutí. Navíc skrz veřejné sdílení své osobní cesty a ukazování všech těch nesmyslů a chyb, kterých jsem se v životě dopustila a důsledků, kam mne to až dovedlo, chápu daleko lépe souvislosti a podstatu svého života. Ano, dříve bych se styděla odkrývat všechny ty propady a pády. Dnes už je mi jedno, co si kdo o mém životě myslí. Vlastně je to také díky krásné paní Zdence Blechové.

Tak jsem po dlouhatánské době něco sepsala na svůj blog, a je to mazec. Podělila jsem se o několik skutečných příběhů a postřehů z ulice, které jsem na vlastní oči viděla, a které přestože znějí trošku přitaženě za vlasy, jsou 100% autentické. To si počtete.. jenom těch dětiček je mi vážně líto!

Inspirace na svačinku.. takhle jsem zpestřila náš dnešní volný den, svačíme "poněmecku" alias krevetky v jogurtu, kozí sýr, uzený losos, nakládaná sušená rajčátka se zeleninou a bagetkou s bylinkovým máslem, jako drink šťáva z červené řepy.. vše při zapálené svíčce. Dobrou chuť.

Milá Ajo, nechť mé neobvyklé dary upevňují  tvůj charakter, hodnotový systém a duchovní úroveň. S láskou Tvá máma