KAŽDÁ NEMOC JE VÝZVA K TRANSFORMACI

Kolik hodin jste dnes v noci spali? Pokud méně než osm, pak asi stejně jako většina lidstva trpíte spánkovou deprivací. O co přicházíte? Lidé, kteří si dopřávají dostatek spánku, jsou zdravější, chytřejší, štíhlejší, atraktivnější a šťastnější. Evoluce nás touto bezbrannou fází denního rytmu nevybavila náhodou! 

Jsem poutníkem života.. má životní putování a zkušenosti jsou pestré na nejrůznější směry i cesty osudu.

V životě netoužím po ničem kromě vnitřního růstu a sdílení téhle zkušenosti. Proto se učím v nejrůznějších oblastech a přitom zůstávám stále otevřená příležitostem života. Nejde mi o nic jiného než tvořit lepší dimenze našeho světa.

„Děti se mají vychovávat tak, aby se později nevlekly smutně životem a aby nenechaly všechny poklady a krásy světa shnít jen proto, že by k nim neznaly správný klíč.“ — Antoine de Saint-Exupéry

Okamžitě jakmile si sedneme, ustane elektrická aktivita ve svalech dolních končetin. Produkce enzymů, které pomáhají štěpit tuky poklesne v krvi o 90procent, po 2 hodinách sezení se hladina dobrého cholesterolu sníží o 20 procent..

Nemoci ze sezení si na nás vybírají svou daň a navíc nám to zvětšuje zadek. A to není vůbec nic, co bychom si přáli.

Svět je přesně takový, za jaký ho pokládáme.. Když se vědomě rozhodneme vzít věci do vlastních rukou, když se vědomě rozhodneme, že mužem změnit běh osudu, pak můžeme svůj život přetvořit k obrazu svému. Netvrdím, že je to snadné, ale my v dnešní době můžeme téměř cokoli.

Jestli jsem šťastná? Myslím, že ano. Mám nějaké problémy? Rozhodně!

Myslím, že pocit štěstí spočívá více v malých výhodách a potěšeních, která ke mně přicházejí každým dnem než v tom, co všechno mám či nemám.

Pro mne pocity štěstí pochází z daru žít dle vlastních hodnot, z volby být dobrým člověkem i snahy být ještě lepším.. žít se soucitem i štědrostí

Dnes jsem prožila neskutečný návrat v čase.. zastavila jsem se ve své bývalé práci a zažila jsem několik šoků.

Není nic důležitějšího než naše zdraví.. v životě se přihodí člověku ledacos. Stává se, že někdy ty životní události fakt nejsou pod kontrolou, ale zcela jistě máme pod kontrolou naše reakce na dění kolem nás. Svobodně si můžeme vybrat jaký k čemu zaujmeme postoj.

Všimli jste si jak každý člověk kolem sebe šíří své vlastní vibrace?

Máme-li špatnou náladu vyvoláváme chmury i u lidí kolem nás. Cítíme-li se plni energie přinášíme sílu i do života druhých. V podstatě jsme svému prostředí emocionálně nakažlivý.. Každý hledáme na své cestě osudu lásku a klid duše. A přitom láska a mír pramení z našeho vlastního srdce.

Každý den věnuji pár okamžiků tomu, že si uvědomuji vděčnost za vše, co mám a co prožívám. Je to nejlepší terapie a současně protiváha neustálému tlaku médií, která nás přesvědčují prostřednictvím reklam, že nemáme dost věcí, nejsme dost bohatí či krásní a tak dále.

Vděčnost mne přivádí k oceňování přítomnosti, ať už je to v podobě úsměvu na tváři mé dcerky, v podobě vůně ranní kávy a nebo sluncem zalitý výhled na krásnou českou kotlinu.

Poprvé jsem se o Messnerovi dozvěděla téměř před 30lety. Tehdy jsem ještě nechápala proč je tak uctíván. Dnes je to pro mne významná ikona. Každé jeho vyprávění hltám a čekám jako hladový pes na další kousek. On sám je úkaz, porušující fyzické i psychické zákony lidstva..

Pravidelně se na svých poutích vydávám po stopách bohaté české historie.., protože člověk pro pochopení sebe i lidí, se kterými žije v jednom společenství, potřebuje pochopit minulost svého národa.

Historie nás učí, vede, orientuje v přítomnosti a předává hodnoty. Vlastně se díky poznávání minulosti učíme schopnosti nahlížet na svůj lid a hlavně se tak učí v kontextu běhu světa pochopeni skutečné podstaty člověka.

Asi každý zná slavné dílo "Božská komedie" od Danta Alighieriho z přelomu 13.století. K napsání ho inspiroval jediný okamžik lásky a díky jeho poezii přetrvává ten dávný okamžik až dodnes.

Ta chvíle nastala před rokem 1300, kdy se mladý Dante ocitl nedaleko půvabného středověkého mostu přes řeknu Arno ve Florencii. Právě tam si všiml mladé dívky jménem Beatrice, která na mostě stála. Když na ni pohlédl bylo to jako by spatřil věčnost.