ZDRAVÍ JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

Pokud myslíme na lidi nebo věci, které v nás vzbuzují negativní emoce, můžeme tím oslabit svůj imunitní systém, a zpomalit tak své uzdravení. Myslíme-li však na cokoli příjemného či uvolňujícího, můžeme svoji obranyschopnost posílit.

Nezáleží na tom, v jakém oboru působíme, zda je člověk vůdcem v práci nebo "jen" doma, ve škole či si jen tak putuje světem. Důležité je umět jít do akce a svými činy inspirovat druhé. Aneb jak s oblibou ráda říkám: "Není nutné podnikat, občas stačí jen něco podniknout."

Naše společnost si užívá takový blahobyt, že by to naším předkům vyrazilo dech. Jenže naše lékárničky jsou víc než kdykoli dříve totálně přeplněné.

Máme k dispozici bezpočet zařízení, techniky, vychytávek usnadňující život, šetřící čas i práci..a přesto jsme nikdy v historii netrpěli takovým nedostatkem času, tolika duševními problémy i pocity "pracovní" marnosti jako dnes.

Nejběžnější způsob jak lidé usilují o štěstí spočívá v tom, že se pokoušejí změnit všechno okolo.. a tak mění domovy, práci, auta a já nevím co ještě.

Jenže taková cesta je odsouzena k nezdaru. Tohle vše, co chceme měnit, nemá žádnou stálou kvalitu. To, co se nám na tom všem tam venku líbí, je v podstatě pouhou projekcí naší mysli. Jenže ta je krajne těkavá, nestálá a dokáže náš pohled na cokoliv ve vteřině změnit.. však to ze zkušeností asi dobře znáte.

Mladý mnich se zeptal svého mistra: "Jak bych se jen mohl osvobodit?" A mistr mu odpoví: "A kdo Tě uvěznil?"

Všiml jste si, že naše mysl umí být dobrým sluhou, ale zlým panem? Stejně jako nám pomáhá tvořit naši cestu životem dokáže se stát i tím nejhorším trýznitelem.

Výběr toho, co jí v životě dovolíme, je jen na nás..

Často jednáme na základě svých doměnek a předpokladů, co je "dobré" a co je naopak "špatné", aniž bychom si uvědomili, že žádná objektivní realita neexistuje.

Každý z nás slyšíme něco jiného, máme ze světa jiné pocity, jiné dojmy.. to znamená, že pokud je něco skvělého pro mne, pro vás to může být šílená nuda.

Svět totiž vypadá v očích každého člověka úplně jinak, podle tohoto, jak ho sám v sobě interpretuje.

Ráda bych takhle veřejně poděkovala všem, kteří jste si na mne dnes vzpomněli. Na rovinu říkám, že mne to opravdu dojalo. Vůbec jsem nečekala tolik přání, zpráv a telefonátů.

Ano, svátek dnes slaví všechny Andrejky.. původně pochází jméno z řeckého Andreas a překládá se jako „odvážná“, „statečná“ či „bojovná“. Někde dokonce psali, že Andrea je jménem pro charismatickou ženu, plnou šarmu, sebevědomí a odvahy. A odvážným prý štěstí přeje.

Každý z nás potřebuje sem tam, pro klid svojí duše, vlastní prostor. Nikdo nedokáže být bez ustání ve společnosti dalších lidí, aniž by se to na něm nějak psychicky nepodepsalo.

Domove, sladký domove.. děkuji. ANDY