Jdi na obsah Jdi na menu

můj příběh

 

Milí návštěvníci mého blogu,


jsem ráda, že jste navštívili tyto stránky zaměřené na ZLEPŠENÍ VAŠEHO ZDRAVÍ. Pokud vás mohu na této cestě za lepším životem inspirovat a předat vám cokoliv, co bude pro vás přínosné, potom mám opravdu radost a jsem nadšená!
 

Zajímá vás to? Buďte chvíli se mnou, budu vám vyprávět svůj osobní příběh. 

 

uprava.jpg

 
Původně jsem k vám přišla z lékárny, a přestože ve zdravotnictví z osobních důvodů již nepůsobím, ráda se s vámi podělím o všechny své znalosti a zkušenosti. Tento  blog jsem založila v únoru roku 2005. Doprovázím vás jeho prostřednictvím více jak 13 let.

 

Mnoho mých čtenářů (tímto vítám i ty nové) se po přečtení některých zamyšlení a podnětů často ptá: „Jaká byla tvá životní cesta k těmto všem poznáním? Co tě k tomu přivedlo?  Jak to, že holka z průmyslového Chomutova, našla způsob, jak být prostě a jednoduše zdravá a ještě k tomu mít naprosto zdravou i celou rodinu?“


Řekla bych, že můj osud je (bohužel-bohudík) nejen plný zvratů, proměn a kotrmelců, ale hlavně neuvěřitelných zkušeností i poznání. Ale právě díky tomu jsem tam, kde jsem a já jsem za to opravdu moc vděčná.

 

Narodila jsem se kousek od česko-německé hranice, už v roce 1977 (za svůj věk se nestydím), je mi tedy víc než si původně většina lidí na první pohled pomyslí. 


Své krásné dětství jsem prožila na naší rodinné farmě mých prarodičů u Nechranické přehrady. Zde jsem také získala, i díky výchově mé skvělé babičky, absolutní vztah a úctu k přírodě i všemu živému.

 

Už odmala jsem byla hodně aktivní, vcelku chytré a hlavně zdravé dítě. Asi i díky tomu, že jsme  jedli povětšinou domácí stravu, včetně mléka, vajec, masa i zeleniny z našeho dvora.  Už v té době jsem si začala klást otázky týkající se nemocí. Většina mých vrstevníků byla totiž každou chvíli nemocná, trpěla na různé exemy, astmata a alergie. A tak jsem se, pod vlivem tehdejších zdravotnických ideálů, vydala na osudovou cestou a vystudovala zdravotnickou školu zaměřenou na farmacii. Stala jsem se FARMACEUTEM.

 

Jenže už na té škole mi začalo docházet,  že nechci skončit jako podavač/prodavač za tarou v lékárně, a protože mě to táhlo stále ke svobodě a nezávislosti, tak jsem si dala další osobní cíl a vystudovat ekonomickou fakultu. Přišlo mi to v mém životním plánu jako ideální volba. Chtěla jsem být pánem svého života. A tak se ze mně stala usměvavá "inženýrka z Prahy" (své 3 tituly ze škol obvykle nikde neuvádím).

 

Posléze i během obchodní praxe ve významných českých i zahraničních firmách při úžasném životě v Praze, jsem přesto dál navštěvovala sebevzdělávací kurzy i zajímavé semináře zaměřené právě na zdravotní prevenci a zdravou stravu. Vlastně se odborně, průběžně a permanentně takhle paralelně vzdělávám až dodnes. Bez blízkosti naučných i alternativních knih si svůj život ani nedokáži  představit (jako velmi aktivní čtenář naší chomutovské knihovny jsem dokonce získala členství na 1 rok zdarma). Mám tedy pocit, že tématem ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU se zabývám v podstatě „odjakživa“. 

 

 

Osobně jsem člověk neustále hledající cesty a způsoby jak sobě i ostatním lidem, kteří o to stojí, pomoci zlepšovat život, nacházet cestu k lepšímu zdraví a vidět tak nějak komplexně do dálky a za běžné obzory. 

 

Hodně jsem ve svém životě nacestovala. S úsměvem vzpomínám na dobrodružné výpravy a život napříč celou Evropou, na šílené kulturní i stravovací rozdíly při návštěvách a pobytech v Americe či  na prožité napětí v nestabilní části Afriky.  I skrz neustálou konfrontací s jinými národy a tedy i přístupy k životu, jsem došla k poznání, že člověk ze zkušeností (i druhých) získá nejvíce, a také že zástupy doktorů s hromadou doporučených chemických léků od uplácejících farmaceutických reprezentantů, ve skutečnosti nejsou ideálními rádci.

 

Svou alternativní filozofii zdravého životního stylu jsem pak pokusila uvést do života (v době kdy jsem si od byznysu a pendlování po světě potřebovala opravdově odpočinout) návratem a působením v chomutovské lékárně. Takto jsem osobně mluvila s několika tisíci pacienty v našem, na nemoci "promořeném" regionu.

 

V lékárně jsem se kromě běžné farmacie věnovala i poradenství v oblasti preventivní medicíny, realizovala přednáškovou činnost se zaměřením na šíření myšlenek jak předcházet chorobám, a to  ve spojením se zdravou výživou, přitom jsem své „zdravotní“  poznatky  publikovala  zde na webu, to vše  s láskou a nadšením pro dobrou věc.
 


Pro mne však tím skutečně nejzásadnějším a nejdůležitějším v mém životě bylo požehnání, které jsem dostala, když jsem se stala v roce 2010 maminkou vytoužené dcerky Aji. Její příchod na tento svět, nasměroval můj zájem také k odpovědnosti za zdraví dětí, která je rodiči často značně (i nevědomě) podceňována. 

20140920_145758.jpg


 
Pojmenovala jsem svou dceru jednoduše Aja. Přesně takhle a ne jinak, takže žádná Alenka, žádná Andrejka jak často kolem sebe s otazníky v očích od druhých slýcháme.  Aja znamená mimo jiné v arabštině znamení. A znamení to v mém osobním životním příběhu opravdu bylo. 
 
Začalo mi totiž dost silně docházet, že v celé naší tradiční, zdravotnictvím posedlé společnosti, něco vůbec nehraje. Navíc v té době zdravotní péče a  bohužel i  lékárenství nabralo směr, s kterým jsem se nemohla vnitřně dost dobře ztotožnit. 
 
I díky rozsáhlým znalostem a intenzivnímu studiu biochemie, farmakologie, toxikologie i fyziologie člověka, včetně nezbytného čerpání ze zahraničních zdrojů (umím nejen anglicky, ale i německy), jsem zastánce přírodních terapií a také svobodné volby i v otázkách očkování.  V Česku je zatím očkování povinné, ve většině západní Evropy (včetně Německa, kde jsme chvíli žili) zcela v kompetenci rodičů, tedy dobrovolné. O všem kolem očkování bych mohla mluvit dlouhé hodiny, ale myslím, že stačí když si počtete v rubrice PARADOXY MEDICÍNY, kde jsem o všem psala, a to téměř 250 článků.

 
Na konci roku 2012  jsem byla s celkovou sociální, ekonomickou i politickou situací v Čechách tak znechucená a  upřímně byla jsem totálně vnitřně na dně. Musela jsem něco "akčního" se svým životem fakticky udělat. A tak jsme se celá rodina nečekaně a vážně sbalili a odstěhovali  z té "české deprese" do sousedního Německa. Tak daleko (500 km) od domova a přesto tak blízko (skrz net) k vám.

 

Narovinu říkám, že to nebylo s malým dítětem v cizí zemi vůbec jednoduché. Najít si jako imigranti dobrou práci, integrovat se do silně konzervativní, německé společnosti, přežít bez ztráty iluzí.. to si dokáže z tepla svého obýváku při sledování televize tady v Čechách reálně představit asi málokdo. Přesto se nám to podařilo. I za cenu velmi fyzicky i psychicky náročného životního období (stálo mne to plus 10 kilo).

 

Jenže ani v téhle ekonomicky silné zemi jsem své vnitřní štěstí nenašla. Navíc stesk "po domově" byl tak silný. Povídání o životě v Německu je kapitola sama o sobě (snad někdy příště). Každopádně dva roky „v exilu“ byla ta nejlepší škola života jakou jsem si vůbec mohla nadělit.

 

Začátkem roku 2015 jsme se „po zkušené“ a s radostí v srdci opět vrátili do Čech. Tentokrát již plní optimismu a radosti z návratu domů. Neuvěřitelné, že? Tentokrát jsem však začala se svým životem, vnitřní hodnotou a vůbec tím vším tady doma úplně jinak.

 

Přesto, a nebo právě proto, stále pokračuji v tom, co jsem už kdysi ze své podstaty začala.. v  šíření myšlenky vzít své zdraví a vlastně i svůj život do svých rukou a udělat si svůj svět lepším i zdravějším místem.

I dnes pro vás sbírám nové poznatky a dále shromažďuji nové a nové INFORMACE.  Se všemi nabitými zajímavostmi se s vámi  na tomto webu samozřejmě s radostí podělím.
 
Navíc jsem veliký optimista, baví mě kulturní akce i výlety, a proto jsem v květnu 2015 založila FB skupinu PRO CHOMUTOVÁKY aktuálně čítající více jak  19.000 členů, detaily najdete zde:  https://www.facebook.com/groups/prochomutovaky/

 

Baví mě čtení naučných knih, příprava domácích dobrot a  naprosto srdeční záležitostí je pro mne země mého táty, tedy můj další domov, mé milované Chorvatsko. Ano i to je realita mého nevšedního životního příběhu.. takže jsem tak trošku "multi-kulti" :-) Z toho důvodu prosím o drobné strpení mé, né příliš dokonalé češtiny.

 

Aja byla v mém životě obrovským znamením. Moje  znamení pro vás je tento blog, aby jste také mohli vidět, že (nejen) v péči o zdraví  není zas tak vše jasné, jak se to může na první pohled zdát. Rozhodnutí jak s tím vším naložíte je jen a jen na vás.
 
Jsem velice ráda, že pravidelně navštěvujete tento web (již více jak 3/4 milionu návštěv o něčem svědčí), jehož prvořadým cílem je pomoci vám procitnout, přestat slepě důvěřovat zaběhlým systémům  a povzbudit vás, vzít svůj život, své zdraví a tedy i svůj osud, do vlastních rukou.. Tak jako jsem to odvážně a navzdory všem udělala i já. 
 
A ještě něco:
 
Žádný rok, ani měsíc, ani den, ba ani vteřina, se již nikdy nebude opakovat! Pečlivě zvažte jak jej využít. Nepřešlapujte na místě! Neskrývejte svůj talent! Nepropadejte stagnaci! Mějte odvahu vstát a vyběhnout kupředu a zakřičet do celého světa - tady jsem! Buďte sami sebou! Bavte se, smějte, milujte, dělejte co vás baví, ale hlavně naplno žijte! 
 

 

VÁŠ ŽIVOT JE TOTIŽ  JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST,
STÁT SE LEPŠÍM ČLOVĚKEM


 andy-kindermann.jpg


S ÚSMĚVEM A HLAVNĚ S LÁSKOU
VAŠE AMAZONKA

alias

Andrea Kindermann
 
alias autorka blogu
SUPERIMUNITA.CZ

PS:

Pro ty šťouravější, v dané oblasti,o které zde na webu více jak 13 let píší, jsem získala:

Osvědčení pro výživové poradenství,

Osvědčení pro regenerační péči     

Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (registrace u Ministerstva zdravotnictví)

a mnoho dalších akreditovaných zdravotnických certifikátů.

Navíc řadu dalších diplomů získaných v rámci manažerského vzdělávání, ale to je v souvislosti se zdravým životním stylem zde naprosto nepodstatné :-).

Ještě jednou díky za vaši přízeň a důvěru.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jana - Nemecko

5. 4. 2016 9:30

A to si hodně lidí myslí ze máme milióny ,když jsme za hranicema . Ale ta šikana co tam je si nedovedou ani představit. Ja tim taky prošla dost často. Ale konečně jsem spokojena a chodím do práce rada.

Andy-autorka webu - Re: Nemecko

6. 4. 2016 13:08

Jani děkuji za Tvůj otevřený komentář. Je to tak, kdo to nezažil nedokáže si ani představit. Ať se ti v de nejen líbí, ale také velmi daří a jsi tam šťastná.

Jana - Re: Re: Nemecko

6. 4. 2016 22:23

Děkuji Andrejko. Vám at se taky daří a Ajou ,hlavně v klidu a pohodě. Zijem jen jednou ,tak at si ten život užíváme. Pa