TANEC ŽIVOTA - BIODANZA
Každý už dnes asi víme, že psychická a fyzická traumata se nám „ukládají“ v těle a většina nemocí má emocionální a psychosomatický základ. Dnes se ale před námi otevírá fascinující možnost, že radost, štěstí a pocit pohody mohou být také vtisknuty do naší buněčné paměti skrz stejné biologické dráhy. Biodanza, neboli Tanec života toto dokáže.
Chilský profesor Rolando Toro na této bázi vyvinul již před 40 lety tento proces – Biodanzu, který využívá hudbu, tanec a skupinovou dynamiku pro stimulaci hlubokých pozitivních změn v našem autonomním nervovém systému. Tím se podobně jako třeba při józe dostává náš systém do rovnováhy. To nám například pomáhá zbavovat se chronického stresu, ve kterém dnes všichni žijeme. Ovšem Biodanza jde ještě dále. Pracuje s hluboko usazenými hormonálními změnami, které mají možnost provést změny na genetické úrovni. Zjednodušeně bychom tedy mohli říci, že můžete své buňky „naočkovat“ pozitivními zprávami jako je láska, radost, něžnost atd.
Nedávno dorazila Biodanza konečně i do České republiky. Pojďme se tedy podívat, co nám Tanec života může přinést. Provede nás Aneta Langerová, první organizátorka a facilitátorka Biodanzy v České republice.
Co je to Biodanza?
Biodanza je systém lidské integrace a organické obnovy, který vnáší do našeho života více radosti,lásky a štěstí. Biodanza nám pomáhá cítit se lépe zevnitř, což se ihned projevuje i navenek.
Pokud přijdete na jednu hodinu Biodanzy, většinou okamžitě zapomenete na veškerý stres a starosti. Je Vám příjemně na těle i na duši, jste uvolnění, veselí a tento stav obvykle několik dní přetrvává. Při pravidelné účasti vám může Biodanza posílit sebevědomí, pomoci být sám sebou, být více kreativní, otevřený, odstranit vnitřní napětí a strnulosti, ale také vám může pomoci poznat, co chcete od života, co máte rádi, jít si za tím a získat to. Za celým konceptem Biodanzy stojí poměrně rozsáhlý biologický výzkum a pozitivní vliv Biodanzy na život dokázali např. na univerzitě v Lipsku (Německo).
Jak probíhá lekce Biodanzy?
Klasická lekce Biodanzy trvá přibližně dvě hodiny a přestože to není povinné, probíhá naboso a v pohodlném, ležérním oblečení. Čekají vás série přirozených tanců a pohybů za doprovodu hudby. Facilitátor vždy nejprve cvičení předvede a vysvětlí a účastníci ho pak následují. V Biodanze není třeba se učit žádné kroky. Právě naopak – všechen pohyb by měl vycházet zevnitř, tak jak hudbu cítíte, vyjádřit tak sám sebe. Proto není možné něco splést nebo nepochopit. Vše je jen o následování vašeho vnitřního pocitu. A tak je to správně. Aby se dalo pracovat právě s vnitřním JÁ, je po celou lekci zakázáno s dalšími účastníky hovořit, neboť to by v člověku opět probudilo “intelektuální JÁ“, což není účelné. První část Biodanzy je většinou rychlejší, využívá se dynamická latinskoamerická hudba, druhá část je spíše pomalá. Střídají se cvičení, která se provádějí jednotlivě, ve dvojicích nebo v celé skupině.
Biodanza vychází z přesvědčení, že lidé jsou vlastně tvorové,kteří mají žít pospolně, a pokud možno ve spojení s přírodou – dnešní doba z nich ale učinila individuály, kteří mají svoje hranice — nejde tak Biodanza proti jejich současné přirozenosti?
Otázkou je, co je nám lidem opravdu přirozené? Tato současná „přirozenost“, o které mluvíš nám způsobuje 1500 psychosomatických onemocnění! Biodanza se nás naopak snaží vrátit k našemu přirozenému zdraví.
Vemte si, jak rádi chodíme s kamarády do hospody, s kamarádkami nakupovat, ve skupině lidí je nám zkrátka dobře. I dříve jsme žili v tlupách a různých společenstvích,velkých rodinách a dnes se to mění. Ale jak jsme s tímto trendem izolovanosti opravdu spokojení? V dnešním světě se většina mezilidských vztahů podobá spíše boji dravých zvířat v džungli. A tak jsme se raději izolovali a omotali silnou vrstvou „ochranných slupek“, pod které nikoho nepustíme. Přitom ale máme volbu nežít v džungli, ale v mírumilovné zahradě. Biodanza nám dává možnost zažít sílu lidské sounáležitosti, spojitosti, učí nás navazovat láskyplné vztahy a odhazovat vrstvy nepotřebného ega. Z vlastní zkušenosti vím, že kdo někdy zažil takové opravdové setkání s druhými lidmi, je pozitivně „poznamenán“ na celý život.
Podstatnou složkou biodanzy je hudba. Jak moc „předepisuje“ Biodanza konkrétní hudební složku a do jaké míry je to vlastní invence facilitátora?
Říká se, že hudba je jazykem duše. Může evokovat ty nejsilnější, nejradostnější zážitky, takže máš určitě pravdu – hudba je opravdu velmi podstatnou složkou celého procesu. Dokonce tak důležitou, že v Biodanze pracujeme s přesně doporučeným spojením konkrétního cvičení a typu hudby, které dle výsledků výzkumů stimulují určitý prožitek. Experti toto spojení konkrétní hudby a cvičení vymýšlejí a dolaďují již 40 let!
Pracuješ na kurzech podle konkrétních účastníků, kteří přijdou, necháváš se jimi inspirovat nebo je kostra kurzu již předem pevně daná?
Většinou má facilitátor kostru už předem připravenou dle tématu, se kterým chce na dané lekci pracovat. Hodina zaměřená na rozvoj sexuality např. bude vypadat jinak než hodina na téma „Kdo jsem?“. Vždy má ale facilitátor možnost nějaké cvičení ubrat nebo přidat dle aktuální situace v sále.
Překvapují tě účastníci Biodanzy? Čím?
Ano, stále mě to nepřestává fascinovat. To, jak člověk chodí a pohybuje se je nádherná reflexe toho, jak se cítí a jaký je jeho stav mysli. A ty změny jsou opravdu viditelné. Stačí někdy jen pohled do očí v závěrečném cvičení. Také mě baví ta různorodost, kterou na Biodanze máme. Chodí k nám mladí, starší, muži, ženy, páry, jednotlivci, dokonce i těhotné ženy…Když jsem se na podobnou otázku ptala jednou svého učitele Biodanzy, tak mi odpověděl, že i po 13 letech je stále překvapen, jak jsou lidé již po třech cvičeních veselí a společně se radují a smějí jako malé děti. Je to nádhera!
Některá cvičení jsou možná až „moc“ kontaktní — zdánlivě
jednoduché věci jako dotek rukou se pod vlivem cvičení a
stimulující muziky stává velice intenzivním osobním prožitkem –
není to už přílišné zasahování do osobní zóny člověka? Některé
účastníky to může vylekat?
Chápu, že to tak na první pohled může připadat. Je to ale jen naše racionální mysl, která vše hodnotí a nedovolí nám si naplno užívat to, co je tady a teď. Pokud člověk prošel celým procesem a nevstoupil do místnosti až ke konci, tak ho to nevyleká. Návaznost předchozích cvičení nás na tento zážitek pomalu připravuje. Je to stejně přirozené jako dýchání. Všichni potřebujeme lásku, něhu a lidský dotek. Bohužel je ale tato biologická potřeba pro naše přežití a osobní rozvoj hodně podceňována.
Ovšem je třeba říci, že kdyby vám náhodou bylo při Biodanze cokoliv nepříjemné, platí pravidlo, že pokud nechcete nějaké cvičení dělat, můžete si klidně na chvíli sednout stranou a přidat se až za chvíli.
Studuješ Biodanzu v Británii — jak takové studování biodanzy
vypadá — učíte se tam taneční techniky nebo spíše psychologické věci?
V Anglii studuji výcvikový program pro učitele Biodanzy. Je to tříleté studium, které je rozděleno do 30 víkendových modulů (10 víkendů za rok). Víkendy jsou tématicky rozděleny (např. vitalita, kreativita, sexualita…) Vždy absolvujeme praktickou část – 5 dvouhodinových lekcí Biodanzy, kde se pracuje se cvičeními, které se k tématu váží. Součástí víkendu jsou i 2 teoretické přednášky. Tam se učíme vědecké pozadí toho, co zažíváme v praxi.
Jak ses k Biodanze dostala?
Vše začalo pozváním mé kamarádky na trochu netradiční Silvestrovskou oslavu. Místo na chatu v Tatrách jsem tak jela do jednoho centra v Anglickém Dorsetu na Novoroční festival. Na programu byli různé zajímavé semináře a techniky, mezi nimi i Biodanza. Absolvovala jsem tam celkem 3 lekce a byla jsem naprosto unešená! Po příjezdu do Prahy jsem okamžitě začala hledat, kde se něco takového pořádá u nás, protože jsem v tom okamžitě chtěla pokračovat. Bohužel jsem ale nic ve střední a východní Evropě nenašla, nejblíže je Biodanza v Mnichově a ve Vídni. Tak netrvalo dlouho, slovo dalo slovo a já začala zvát na pravidelné víkendové semináře Biodanzy v Praze zkušeného facilitátora Niraje z Anglie, který do Prahy jezdí dodnes. Mezitím jsem v sobě nalezla silnou motivaci tuto radost a výjimečnou techniku šířit dál, a tak jsem nastoupila do výcvikového programu učitelů Biodanzy a nyní již vedu samostatně vivencie Biodanzy v Čechách.
Dá se vypozorovat odlišný přístup Čechů a Britů k Biodanze? Jaký
je mezi námi na základě biodanzy rozdíl? Jsme méně kontaktní nebo
vřelejší…?
Myslím, že v Biodanze se kulturní rozdíly jednoduše smývají. Je to stejné všude na světě. Lidi jsou totiž nejprve pouze lidi a pak až Češi, Britové…
Komu bys Biodanzu určitě doporučila?
Biodanza je pro každého, kdo má zájem o osobní rozvoj a má blízký vztah k hudbě a tanci. Na Biodanze se vám také bude líbit, pokud máte rádi dotek a kontakt. No a samozřejmě pro toho, kdo dotek rád nemá je Biodanza skvělou cestou, jak toto překonat. Biodanza je také nápomocná těm, kdo mají pocit, že jsou bez energie, nic je nebaví, připadají si ve svém životě tak nějak zaseknutí, stojící na místě, bez radosti. Naopak pro jiné může být Biodanza třeba zajímavým zpestřením pátečního večera. Je to zajímavá varianta pro ty, kdo rádi zkouší nové nepoznané a příjemné věci. A rozhodně Biodanza není pouze ženská záležitost. Ba naopak můžete se tam potkat se skvělými muži.
Existuje nějaké cvičení, které můžeme praktikovat po absolvování
biodanzy, a které nám de facto pomůže „zachovat přirozenost“, se
kterou jsme odcházeli z workshopu?
Biodanza pracuje se skupinovou dynamikou, proto je těžko doporučit něco, co by se dalo dělat doma samostatně. Můžete si ale odnést radost a požitek ze svého žití a to aplikovat ve svém životě. Je dobré když lidé chodí např. 1 x týdně na pravidelné lekce a jednou za čas na víkendový workshop. V Praze si můžete Biodanzu řádně ochutnat např. 4.-6.března, 3.-5.června a 7.-9. října 2011, kdy tu přivítáme skvělého facilitátora z Anglie. Pokud bydlíte v blízkosti Prahy doporučila bych vám zajít na některou z pravidelních týdenních lekcí. Veškeré informace najdete na stránkách www.biodanza.cz nebo se můžete přidat na Facebook skupinu – Biodanza Prague.
ZDROJ:
http://budstastny.cz/blog/biodanza-tanec-zivota/
