Jdi na obsah Jdi na menu

NIKOTIN - JED NEBO LÉK?

1. 9. 2011

Vědecký výzkum odhaluje dvě tváře nikotinu: Ačkoliv může způsobit vážné poškození zdraví, může být zároveň užitečný v prevenci demence a zlepšit kvalitu života seniorů.

 

Nikotin je pouze jednou z mnoha chemických sloučenin obsažených v tabáku i v cigaretovém kouři, avšak zcela prokazatelně je hlavní farmakologicky aktivní látkou. Kouření tabáku je všeobecně spojováno s onemocněním plic, kardiovaskulárního systému, nádorovým bujením a mnoha dalšími nemocemi včetně chřipky. Je považováno za jednu z hlavních příčin toho, proč lidé umírají. Na každé krabičce cigaret prodávané v České republice si můžeme přečíst varování Ministerstva zdravotnictví: Kouření vážně poškozuje zdraví. Balíčky tabáku nesou navíc věty jako například: Kouření způsobuje smrtelné choroby. Kouření způsobuje rakovinu. Kouření způsobuje srdeční choroby. To všechno je pravda.

Nelze pochybovat o tom, že kouření je škodlivé a zdravotnická osvěta na celém světě organizuje akce a kampaně za jeho omezení. Naproti tomu početné studie publikované ve vědeckých časopisech dokumentují negativní korelaci mezi kouřením tabáku a Alzheimerovou nemocí, Parkinsonovou nemocí a ulcerózní kolitidou. To znamená, že kuřáci těmito nemocemi onemocní méně často než nekuřáci. Tato zjištění vyvolala rozporuplné názory na nikotin.

Čistý nikotin nemá žádné známé kancerogenní vlastnosti. Za kancerogenezi může hlavně dehet v cigaretách. Vědecký výzkum odhaluje dvě tváře nikotinu: Ačkoliv může způsobit vážné poškození zdraví, může být zároveň užitečný v prevenci demence a zlepšit kvalitu života seniorů.

 

Nikotin zlepšuje pozornost a učení

 

Nikdo zatím neumí odpovědět na otázku, proč mají lidé i zvířata v mozku receptory pro nikotin. Laboratorní pokusy prokázaly, že na nikotin odpovídají zejména ty oblasti mozku, jejichž funkce je spojována s učením a pamětí. Nikotin zlepšoval pozornost a pracovní paměť laboratorních potkanů. Potkani vykazovali po podání nikotinu lepší výsledky ve vodním bludišti než zvířata bez nikotinu.

Také v lidském mozku byl nalezen vyšší počet vazebných míst pro nikotin v hipokampu –struktuře důležité pro paměť a učení. Psychické testy prokázaly, že nikotin může zvýšit pozornost a zlepšit proces ukládání informací i u lidí. Testy byly prováděny u skupin kuřáků a nekuřáků, kterým byl nikotin aplikován ve formě náplastí nebo podkožních injekcí. Nikotin prokazatelně zvyšoval pracovní paměť a pozornost, snižoval počet omylů, zkracoval reakční dobu, zvyšoval vizuální pozornost a dlouhodobé vizuální vnímání.

 

Poznatky z výzkumu Alzheimerovy nemoci (AN)

 

Pacienti postižení AN trpí poruchami paměti a orientace, ztrátou schopnosti rozpoznávání blízkých lidí i známých míst a neschopností přijímat nové informace a provádět běžné samoobslužné úkony. Tyto poruchy jsou spojovány s nedostatkem mozkového acetylcholinu v důsledku degenerace a narušení funkce nikotinových acetylcholinových receptorů (nAChR). Tato hypotéza je také základem pro současné léčení AN. To spočívá v aplikaci látek, které zabrání odbourávání acetylcholinu a tím prodlouží aktivaci uvedených nikotinových receptorů (28). Tímto přístupem se však nedá AN vyléčit. Terapeutický přístup, který by vedl ke stimulaci nebo dokonce k regeneraci funkce cholinergních neuronů a zmírnil tak hrozbu nové civilizační epidemie, je proto s nadějí očekáván miliony nemocných i kliniků. Vyšetření mozků pacientů s AN totiž ukázalo na snížení vazebných míst pro nikotin až o 70 % v porovnání s mozky stejně starých zdravých osob. Právě podávání nikotinu či jiných specifických agonistů nAChR je jednou z nadějných možností.

 

Zajímavá zjištění přinesla série asi dvaceti epidemiologických studií, které sledovaly vztah kouření k výskytu AN. V šestnácti z těchto studií byla nalezena nižší četnost výskytu AN u kuřáků než u nekuřáků. Pouze u čtyř se neukázaly významné rozdíly ve výskytu AN mezi kuřáky a nekuřáky. Tato zjištění navozovala představu, že nikotin funguje jako látka s výrazně neuroprotektivním účinkem – brání degeneraci a odumírání neuronů a snižuje tvorbu neurotoxického *beta-amyloidu. Podání nikotinu zlepšilo kognitivní schopnosti u pacientů s AN, avšak neovlivnilo jejich dlouhodobou paměť .

 

Tento text je úryvkem z knihy:

Anna Strunecká, Jiří Patočka: Doba jedová, Triton 2011

 

NIKOTIN
Bc. Alexandra Sadílková

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

Nikotin je všeobecně spojován s kouřením a tudíž s onemocněním plic, kardiovaskulárního systému a hlavně s nádorovými onemocněními. Proto se také lidem při slově nikotin vybaví pouze „jed“ nebo „zdraví škodlivý“. To proto, že nikotin je spojen s kouřením. Avšak nikotin je pouze jednou z několika tisíc chemických sloučenin obsažených v cigaretovém kouři. Samotný čistý nikotin nemá žádné známé kancerogenní vlastnosti. Za kancerogenezi může hlavně dehet v cigaretách. Výzkum odhaluje, že nikotin, ač je sám o sobě velmi prudkým jedem, může být také prevencí proti demenci a zlepšovat průběh degenerativních onemocnění mozku (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba).



Nikotin
Nikotin je hlavním alkaloidem tabáku. Jde o derivát pyridinu a pyrrolidinu. Čistý nikotin je bezbarvá nebo slabě nažloutlá kapalina, na  vzduchu však rychle hnědne. Nikotin patří mezi velmi prudké jedy s rychlým průběhem otravy.  Smrtelná dávka čistého nikotinu je asi 40mg, což představuje asi 1 kapku čiré kapaliny. To je obvyklé množství nikotinu, obsažené ve dvou cigaretách. Naštěstí je většina nikotinu v cigaretách rozložena vysokou teplotou při hoření, nebo uniká cestou neinhalovaného kouře. Požití nikotinových insekticid nebo tabáku batolaty a staršími dětmi obvykle vyvolá zvracení, a množství vstřebaného alkaloidu je tak sníženo (3).
U lidí i u zvířat dochází rychle k návyku na nikotin a vyvíjí se vůči němu značná tolerance.

Cholinomimetika – nikotin
Látky stimulující cholinergní receptory jsou velkou skupinou léčiv, která napodobují účinky acetylcholinu. Účinky acetylcholinu jsou velmi různorodé a záleží na typu muskarinového nebo nikotinového receptoru, který je aktivován (2).
Nikotinový acetylcholinový receptor (nAChR) je ligandem řízený iontový kanál, který zprostředkuje neurotransmisi v cholinergním systému centrálním i periferním. Je tvořený komplexem pěti podjednotek, které patří podle své odlišné polypeptidové struktury do čtyřech skupin, označovaných α,β, γ a δ. Přirozeným ligandem tohoto receptoru je acetylcholin, neuromediátor cholinergního nervového systému, ale váže se na něj i nikotin a způsobuje stejný efekt. O nikotinu proto hovoříme jako o agonistovi nAChR. Po navázání agonisty na vazebné místo nAChR se otevře kanál pro ionty Na+ a K+ a vzniká tak elektrický potenciá l(2,9,8).
Všechny tyto skutečnosti naznačují, že nAChRy mohou hrát významnou roli v zajištění optimální funkce CNS v regulaci komplexních procesů reakce organizmu (např. pozornost, chování, učení, paměť, adaptace apod.). Je podán přehled současných znalostí o funkci nAChRů a jejich podtypů v normě i v nemoci (Alzheimerova a Parkinsonova choroba, schizofrenie, deprese, autizmus, Tourettův syndrom) a diskutovány možnosti nových aspektů farmakoterapeutické strategie(3).

Vliv nikotinu na pozornost
Nikotin může u lidí zvýšit pozornost a paměť. To prokázaly testy skupin kuřáků a nekuřáků, jimž byl nikotin aplikován transdermálně (náplasti) nebo subkutánnně (podkožní injekce). Nikotin výrazně snižuje počet omylů, zkracuje reakční dobu a zvyšuje pozornost.

Zdravý nikotin?
Vědci docházejí stále častěji k názoru, že nikotin může díky působení na hladiny dopaminu a acetylcholinu hrát významnou úlohu v terapii a prevenci neurologických onemocnění. Studie týmu dr. Sandberga (University of South Florida) prokázala na vzorku 100 dětí, postižených Tourettovým syndromem, pozitivní účinek nikotinové náplasti jako doplňku v současnosti užívaného Haldolu. Při použití nikotinu lze podle Sandberga dokonce významně zvýšit účinnost léčby i při současném snížení dávky tohoto trankvilizéru. Dr. Newhouse (U. of Vermont) již delší dobu studuje vliv nikotinu na rozvoj Alzheimerovy choroby (dále jen AD) a Parkinsonovy choroby. Ukazuje se, že nikotin pomáhá takto postiženým lidem zlepšit pohyb a zmírnit mentální obtíže. Rovněž při použití syntetického nikotinu (Abbot ABT 418) prokázaly standardní testy u pacientů s AD výrazné zlepšení paměti. Co se týče nežádoucích účinků, došlo pouze k mírné nevolnosti nebo svědění u několika pacientů, u dětí (sk. Tourette) se zvýšil tep o cca 10%. Žádné jiné nežádoucí účinky (závislost, koronární problémy aj.) nebyly zjištěny (3,6).

Nikotin jako lék
Alzheimerova choroba (AD)
Vazebné studie mozků AD pacientů ukázaly, že u této choroby dochází k úbytku nAChRů v kortexu, hipokampu i dalších oblastech. Význam těchto nálezů podtrhuje skutečnost, že ubývání nAChRů korelovalo významně se stupněm demence u AD pacientů a že zlepšení kognitivních výkonů po terapii těchto pacientů inhibitory AChEsterázy bylo spojeno se zvýšením denzity nAChRů. Aktivace neuronálních nAChRů se tedy jeví jako racionální cíl terapie AD(3).
V této souvislosti je třeba zmínit diskusi z devadesátých let, týkající se vztahu AD a kouření tabáku, tj. dlouhodobého působení nikotinu. Několik epidemiologických studií poukázalo na nižší frekvenci AD nebo pozdější nástup příznaků AD u kuřáků. Na podkladě těchto zpráv byla zkoušena specifická strategie prevence i terapie AD, spočívající v dlouhodobé transdermální aplikaci nikotinu prostřednictvím nikotinových náplastí, užívaných při odvykacích kůrách nikotinové závislosti(3,2).
Je tedy zřejmé, že nikotin může příznivě ovlivnit některé degenerativní pochody AD, není však vhodný jako lék vzhledem k nežádoucím vedlejším účinkům (především kardiovaskulárním), nemluvě o kouření tabáku, kde přistupuje navíc ohrožení karcinogeny ze zplodin hoření(3).
Parkinsonova choroba (PD)
V mozcích pacientů s PD byl nalezen deficit nAChRů, projevující se nejvýrazněji v substatia nigra - pars compacta, kde dosáhl 65–75 %. Předpokládá se, že úbytek nAChRů v substantia nigra doprovází degeneraci dopaminergních neuronů v této oblasti. Podobně jako u AD byla v epidemiologických studiích popsán nižší výskyt Parkinsonovy choroby u kuřáků než v normální populaci, včetně některých akutních pozitivních účinků kouření u parkinsoniků. Nikotin vede totiž ke zvýšenému uvolňování dopaminu. Nikotin by se tak tedy mohl stát východiskem pro novou generaci antiparkinsonik (3,2,5,4).
Tourettův syndrom
Pro Tourettův syndrom jsou typické tiky, které se projevují mrkáním,  trháním hlavou a končetinami, grimasami apod. U nás jím trpí na
sto tisíc lidí, převážně dětí a mladistvých. Setkávají se s  nepochopením a jsou trestáni za domnělé "zlozvyky" a "zlobení".  Mnozí proto nedosáhnou odpovídajícího vzdělání a postavení ve společnost Bylo popsáno zlepšení příznaků po déletrvajícím transdermálním podávání nikotinu v náplastích (6,1).
Schizofrenie
Nikotin může zlepšit mnohé kognitivní funkce. Vysoké procento kuřáků mezi schizofrenickými pacienty poukazuje na léčení kognitivních dysfunkcí. V úkolech, které vyžadují paměť a selektivní pozornost, může nikotin tyto funkce zlepšit, dochází k rychlejšímu přenosu mezi mozkovými centry (6,7).

Odvykání kouření
Dnešním trendem je nekouřit, proto se výzkumy farmaceutických firem soustředí také na možnosti pomoci kuřákům při odvykání kouření.
Dnes existuje mnoho metod, které pomáhají s problémy spojenými s odvykáním kouření. Přestat kouřit – to znamená nejen překonat psychickou závislost na cigaretách, alte také zvládnout fyzické abstinenční příznaky, jako je nesoustředěnost, nervozita, bolesti hlavy, chuť k jídlu, způsobené poklesem hladiny nikotinu v krvi(9).
Farmaceutické firmy nabízejí nikotinové žvýkačky, náplasti a inhalátory. Žvýkačky se žvýkají, když touha kouřit vrcholí, inhalátor se používá také jako forma psychické léčby, protože do určité míry uspokojí rituály spojené s kouřením. Náplasti se lepí ráno a odlepují se večer před spaním, nikotin se vstřebává pokožkou, působí konstantně v průběhu celého dne. Je to jednoduchá, pohodlná a diskrétní léčba(9).
Výzkumy také prokázaly nevhodnost substituce nikotinu během spánku.
Z důvodu možnosti předávkování nikotinem se během používání těchto přípravků nesmí kouřit.

Uplatnění v medicíně?

Přestože jsou výsledky nadějné, lékaři jsou v názorech na rychlý pokrok skeptičtí. Příčiny jsou podle jejich názoru tři: Za prvé už samo slovo „nikotin“ se stalo pro prostou veřejnost díky protikuřáckým kampaním doslova synonymem „jedu pekelného“, za druhé – a to hlavně – nikotin nelze patentovat. Z jeho výroby tedy nekyne vidina tučných zisků. Přístup institucí a firem, zabývajících se výzkumem nových preparátů, lze proto (podobně jako v případě např. marihuany) charakterizovat jako značně vlažný…(3)
A nakonec, vědci se obávají, že si lidé tyto výsledky spletou a začnou si myslet, že je kouření pro jejich zdraví dobré. Jeden vědec konstatoval: "Kouření zkracuje život o sedm až osm let, takže kouřením je možno zbavit se pacientů s AD, protože zemřou, ještě než onemocní."

Použitá Literatura:

1) Salin-Pascual RJ, Alcocer-Castillejos NV, Alejo-Galarza G.: Nicotine dependence and psychiatric disorders,Pub Med server
2) Bertram G. Katzung: Základní a klinická farmakologie, H&H, 1994
3) Strunecká, Anna - Patočka, Jiří: Nikotin: jed nebo lék? Vesmír 4/2000, roč. 79 (130), str. 204 - 206
4) Washington/AP, 22. 2. 00, www.newsday.com
5) Britské listy, 23. 1. 2003
6) prof. MUDr. Olga Benešová, DrSc: Nikotinové receptory acetylcholinu: Struktura, funkce a význam pro terapii v psychiatrii
7) Jacobsen LK, D'Souza DC, Mencl WE, Pugh KR, Skudlarski P, Krystal JH. : Biol Psychiatry. 2004 Apr 15;55(8):850-8. Pub Med server
8) Remedia compendium, vyd. 2006
9) Nicorette, příbalová informace

 

http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=76

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář