Jdi na obsah Jdi na menu

UŽ I ODBORNÍCI ZAČÍNAJÍ O VAKCÍNÁCH POCHYBOVAT

31. 1. 2014

 OFICIÁLNÍ VYJÁDŘENÍ VE ZDRAVOTNICKÝCH NOVINÁCH:

Vakcinace povzbuzuje humorální imunitu a oslabuje imunitu buněčnou. Jedna vakcína zeslabuje imunitní odpověď zprostředkovanou Th1 lymfocyty o 50 %, dvě vakcíny dokonce o 70 %. Vakcíny snižují počet bílých krvinek, schopnost fagocytózy polymorfonukleárů, vitalitu lymfocytů a segmentaci neutrofilů. Pokud k tomu dojde v době, kdy je dítěti několik měsíců a jeho buněčná imunita se teprve formuje, nastane výrazné oslabení jeho přirozených obranných mechanismů a roste náchylnost vůči infekčním chorobám obecně.

 

Vakcinace a věk

Jedním z faktorů, které jsou pro vakcinační praxi rozhodující, je věk. Podívejme se na vztah věkových skupin a jejich specifických potřeb spojených s vakcinační praxí.

• Novorozenci a malé děti: Jedná se o nejvíce očkovanou věkovou skupinu. V současné době se doporučuje očkování proti těmto chorobám: záškrt, tetanus, černý kašel, virus hepatitidy typu B, Haemophilus influenzae typu B, poliovirus, Streptococcus pneumoniae, spalničky, příušnice a zarděnky. Pokud je tak stanoveno, připojuje se očkování proti meningokoku typu C, planým neštovicím, chřipkovým virům a viru hepatitidy typu A.

• Adolescenti: Program doporučovaného očkování zahrnuje vakcinaci dívek proti lidskému papillomaviru a očkování proti meningokoku typu A, C, Y a W135. Obsahuje také posilovací vakcinaci proti záškrtu, tetanu, černému kašli a chřipkovým virům.

• Dospělí jedinci: Doporučení zahrnují očkování proti novým chřipkovým virům a posilovací vakcíny proti tetanu, případně také proti záškrtu, černému kašli, pneumokoku a meningokoku.

 Starší osoby: Budoucí cílovou skupinu vývoje nových vakcín představují starší lidé, na které se zpočátku s vakcínami nijak nepomýšlelo. Představují skupinu jedinců, jejichž zestárlý imunitní systém je činí snáze napadnutelnými infekcemi, vůči nimž byli dříve imunní. Budoucí výzvu představuje program očkování zahrnující časté posilovací vakcinace zesílenými vakcínami s adjuvantními látkami stimulujícími zestárlý imunitní systém.

Technologie vývoje vakcín a aspekt bezpečnosti

První vakcíny byly připraveny s využitím mrtvých či oslabených mikroorganismů, poté se přešlo k vakcínám využívajícím více či méně purifikované části patogenních činitelů (subjednotkové či split vakcíny) nebo detoxikované toxiny. Právě tyto vakcíny měly rozhodující podíl na vymýcení mnoha infekčních chorob. Vakcíny jsou dnes mnohem bezpečnější díky moderním technologiím jako rekombinantní DNA, glykokonjugace, genomika či využívání nových adjuvantů. V případě adjuvantů se díky nárůstu informací o častých a vážných nežádoucích účincích upustilo od užívání rtuti (Thiomersal), nadále se užívají soli hliníku. Průmysl se stále více zaměřuje na emulze na bázi lipozomů, jako je AS04 (GlaxoSmithKline), či na adjuvanty skládající se ze solí hliníku a toll-like receptoru (TLR), užívané ve vakcíně proti papillomaviru. Pokud jde o užitečnost, účinnost a bezpečnost vakcín, je třeba uvést několik obecných poznatků, jejichž důležitost prověřil čas. Jedná se o:

• Nutnost monitorovat infekční Existuje tedy rozdíl v očkování dítěte s krevní skupinou 0 a očkováním jiného s krevní choroby jako podstatný prvek plánování budoucích vakcinací.

• Nutnost určit a popsat nežádoucí vedlejší účinky či skutečné komplikace vakcinací a seznámit všechny obyvatele s tím, že očkování není bez rizik, bez možných nežádoucích účinků, které mohou být někdy velmi vážné.

Nerovnováha imunitního systému v důsledku vakcinace

Posledně uvedený bod bych rád poněkud rozvedl. Imunitní systém sestává ze dvou odlišných funkčních mechanismů, jež se nacházejí ve vzájemné rovnováze: Th1 a Th2. Jako Th1 se označuje imunita založená na fagocytech, představující primární obranu proti houbám, virům a prvokům, Th2 označuje humorální imunitu nezávislou na fagocytech (IgE, IgM, IgG), produkující specifické protilátky. Na pozadí každého imunologického problému se nachází nerovnováha mezi funkcemi Th1 a Th2. Vakcinace posouvají rovnováhu Th1/Th2 ve prospěch Th2.

Jedna vakcína zeslabuje imunitní odpověď zprostředkovanou Th1 lymfocyty o 50 %, dvě vakcíny dokonce o 70 %. Vakcíny snižují počet bílých krvinek, schopnost fagocytózy polymorfonukleárů, vitalitu lymfocytů a segmentaci neutrofilů. Při převaze Th2 imunitní reakce by vakcinace vedla k další nerovnováze směrem k Th2 odpovědi, což by organismus predisponovalo k rozvoji astmatu, ekzému, jarních alergií či potravinové intolerance (Icao, 1997). Vakcinace povzbuzuje humorální imunitu a oslabuje imunitu buněčnou. Pokud k tomu dojde v době, kdy je dítěti několik měsíců a jeho buněčná imunita se teprve formuje, nastane výrazné oslabení jeho přirozených obranných mechanismů a roste náchylnost vůči infekčním chorobám obecně.

Mechanismy interakce vakcín s imunitním systémem

Vakcíny potlačují aktivitu Th1 buněk. Imunitní systém ovlivňují prostřednictvím následujících důležitých mechanismů:

1. Vakcíny obsahují chemické látky (formaldehyd) a toxické kovy (rtuť se v nich již prakticky vůbec nevyskytuje, obsahují však hliník), které velmi silně potlačují imunitní funkce (Th1, snížený počet makrofágů). Společně s niklem je rtuť nejvíce alergizujícím kovem (Th2, IgE a IgM hyperaktivita). 2. Vakcíny obsahují tkáně a genetický materiál (DNA/RNA) z jiných živočichů, které zeslabují imunitní systém prostřednictvím jeho odmítavé reakce vůči cizorodým buňkám. 3. Vakcíny modifikují poměr mezi pomocnými T lymfocyty a supresorovými lymfocyty. Tento parametr představuje klíčový indikátor funkčnosti imunitního systému. 4. Vakcíny modifikují metabolickou činnost polymorfonukleárů (PMN) a snižují jejich schopnost fagocytózy. PMN představují první obrannou linii proti bakteriím a virům. 5. Vakcíny přetěžují lymfatický systém velkými proteinovými molekulami, které prostupují do krevního řečiště, a nejsou proto adekvátním způsobem odbourány trávicími mechanismy.

Klíčová role nespecifických obranných mechanismů

Vakcinace v podstatě činí přesně to, čemu se celé tělo a imunitní systém snaží vyhnout, když se dostane do kontaktu s viry: Očkování vpraví toxický protein přímo do krve, aniž by mohlo dojít k aktivaci lokálních obranných a fagocytárních mechanismů, což mu umožňuje volný a ničím nerušený přístup k některým velmi citlivým a v této fázi extrémně zranitelným cílům (systém nervový, endokrinní atd.). Je dokázáno, že vakcíny výrazně oslabují nespecifickou imunitní obranu organismu, jež je nejvíce oslabená zhruba 10–12 dní po vakcinaci, a toto oslabení trvá zhruba 1–6 měsíců. Tento fakt není příliš znám. Je rovněž pravdou, že vakcinace posiluje specifické obranné mechanismy zaměřené na chorobu, vůči níž se očkuje (protože zvyšuje množství specifických protilátek proti použitému alergenu). Nesmíme ale zapomínat, že nespecifické obranné mechanismy jsou mnohem důležitější než specifické, a pokud aplikujeme všechny disponibilní vakcíny, chráníme (snad) naše děti zhruba před deseti choroboplodnými zárodky. Avšak druhů patogenních, a tudíž potenciálně nebezpečných mikroorganismů (bakterie a viry) jsou stovky.

Vakcinace nás tedy chrání před malým množstvím infekčních činitelů a zároveň oslabuje naše nespecifické obranné mechanismy, schopné bránit organismus proti libovolnému patogenu. Vzhledem k úspěchu první masové vakcinace proti neštovicím a pokrokům na poli imunologie a biologie jsme se domnívali, že podobným způsobem porazíme také ostatní infekční choroby tím, že vezmeme „půdu pod nohama“ jejich původcům. Tato úvaha platí, pokud bereme v potaz pouze choroby, nikoli organismus jako celek. Velké množství očkování, jež se každý rok masivně provádějí, rovněž modifikuje samotné patogeny, které se zcela přirozeně snaží na vakcíny adaptovat a přežít. Stále více se setkáváme s „jinými“ chorobami než obvykle: Existuje velmi málo případů pertuse, ale narůstá počet případů kašle pertusoidního charakteru, jež mohou být spojeny s dalšími etiologickými příčinami, také však s modifikovanou bakterií Bordetella pertusis, na niž samozřejmě protilátky obsažené ve vakcíně nemají žádný vliv. Něco podobného se děje s vakcínou proti spalničkám, která způsobuje vznik atypických forem spalniček.

VÍCE NA:

http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/vakcinace-snizovani-nezadoucich-ucinku-465031

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář