KAŽDÁ NEMOC JE VÝZVA K TRANSFORMACI

Studie, zabývající se důvodem úmrtí 100 a víceletých lidí (zkoumaly 42 tisíc pitevních protokolů) prokázaly, že ve všech případech zemřeli lidé na nějakou chorobu, nikoli tedy na stáří. Lidé na stáří prostě neumírají. Lidé umírají na choroby, nejčastěji na infarkt.

Většině úmrtí se opravdu DÁ PŘEDCHÁZET a jsou ve ve velké většině způsobené tím, co jíme. Naše strava je hlavní příčinou předčasných úmrtí a nemocí.

Většina lidí považuje svého lékaře za důvěryhodný zdroj informací o výživě. Přesto většina lékařů za celý svůj život absolvovala jen pár hodin přednášek o výživě. Dnes se dostáváme do zajímavého zdravotního paradoxu, kdy pacienti vědí o výživě lidí více než samotní lékaři.

Dokonce z výzkumů vyplynulo, že rozhovorem o výživě pacienta stráví lékař  při jeho vyšetření průměrně  vteřin! A to mi přijde opravdu smutné.

Přestože žijeme v 21.století, nemůžeme jíst jen to co chceme a když se objeví nějaký zdravotní problém, tak stačí jen užít patřičnou pilulku.

V české republice se ročně vydá za léky na recept téměř 10 miliard korun, dalších 9 miliard utratíme v lékárnách za volně prodejné léky a doplňky.

Bohužel mnoho lidí se mylně domnívá, že nemoci máme prostě dané v genech. Vysoký krevní tlak, infarkty, cukrovka, rakovina.. pokud používáte tento argument pro ospravedlnění své nemoci věřte, že je naprosto prokázané, že geneticky je ovlivněnou pouze 10-20%  rizika mít danou chorobu. Jinak řečeno, téměř 90 procent pravděpodobnosti, že rodinnou nemoc budete mít také, MÁTE JEN A JEN VE VLASTNÍCH RUKÁCH.

Počty obětí nemocí srdce a nejčastějších typů rakoviny se liší stonásobně u obyvatel v různých částech světa. Stačí se pak jen přestěhovat a vše jinak. Uvedu konkrétní příklad.

Například 60letý český muž žijící v Praze má v horizontu 5let pravděpodobnost infarktu 10%. Kdyby se však přestěhoval do Japonska  a adaptoval by se na místní stravu a životní styl, snížil by toto své riziko srdečního selhání na 1%. A to je zásadní změna resp. pravděpodobnost, že se dožije delšího života se mu právě zdesetinásobila. A to jenom tím, že změní prostředí a stravu, resp. svůj životní styl.

A to není vše. Představe si, že dvacetiletý člověk v roce 1998 mohl očekávat, že bude jště dalších 58 let žít (do 78), zatímco dvacátník z roku 2006 se může těšit na dalších 59 let (tzn., že se pravděpodobně dožije o 1 rok déle).

Nicméně ten dvacátník z 90.let měl vyhlídku na 10let s chronickou nemocí, když dnes je to už spíše 13 let s onemocněním srdce, cukrovkou, rakovinou či mozkovou mrtvicí.

Takže jsem sice šli o 1 krok vpřed, ale další 3 jsme udělali zpátky. Chápete? Budeme žít ve výsledku o dva zdravé roky méně. Jinými slovy, žijeme déle, ale nemocněji.. tak to je fakt dobrá vyhlídka.

Řešením toho všeho je prevence. Ale o tom zase jindy, čekejte další články J.

Plnohodnotné dny nabité zdravím přeje Vaše Amazonka

Zdroj info:

Kniha JAK NEZEMŘÍT, M.GREGER