KAŽDÁ NEMOC JE VÝZVA K TRANSFORMACI

Nepátrejte po jídelníčcích psaných dětem na míru. Nic takového vám žádný rozumný lékař nedoporučí - cílem totiž je, aby se děti naučily jíst pravidelně a přiměřeně, nikoli aby si počítaly každý kilojoul. V žádném případě na dětský talíř nepatří tučné a kořeněné masité pokrmy, K přípravě nepoužíváme kořenící směsi s glutamátem sodným. Maso nemusí mít děti každý den. Jídelníček by měl být co nejpestřejší a z bohaté nabídky dalších surovin (zeleniny, těstovin, luštěnin a obilovin) můžeme připravit velmi zajímavá a chutná jídla.

Nejnovější průzkum realizovaný v srpnu letošního roku ukázal, že jen 35 % českých žen ví, co jsou esenciální mastné kyseliny, jejichž funkce je nepostradatelná pro vývoj centrální nervové soustavy, imunitního systému a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Tyto mastné kyseliny si naše tělo neumí samo vytvářet a proto je důležitý jejich dostatečný příjem potravou, a to zejména u dětí. Nejbohatšími zdroji esenciálních mastných kyselin jsou potraviny obsahující tukovou složku s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, jako např. ryby, olivový olej, ořechy..

„Dostatečný přísun esenciálních mastných kyselin, zejména pak omega-3 mastných kyselin, by měl být zabezpečen již v prenatálním vývoji. Jejich nedostatek může vést k narušení prudkého rozvoje centrální nervové soustavy, ke kterému v tomto období dochází“, vysvětluje dětský a dorostový lékař MUDr. Bohuslav Procházka a dodává:

„Proto by na kvalitu stravy a dostatečné zastoupení esenciálních mastných kyselin měly dbát již těhotné ženy, které tak mohou značně přispět k příznivému vývoji centrálního nervového systému svého dítěte.“

Esenciální mastné kyseliny, zejména omega-3 mastné kyseliny ovlivňují významně také kvalitu imunitního systému a to jak preventivně, tak i při léčbě onemocnění, kdy mohou zkracovat průběh zánětlivých onemocnění. Jejich obsah ve stravě je spojen s poklesem hladiny celkového cholesterolu a sníženým výskytem kardiovaskulárních onemocnění.

„Na místě je proto snaha o větší dietní ovlivnění dětí – především zvýšení příjmu nenasycených mastných kyselin (obsahují velké množství esenciálních mastných kyselin) a nižšího příjmu nasycených mastných kyselin (obsahují velké množství cholesterolu)“, upřesňuje MUDr. Procházka.

Ačkoli je role esenciálních mastných kyselin ve výživě dětí zcela nezastupitelná, povědomí českých maminek o jejich zařazování do dětského jídelníčku příliš vysoké není.

Ukázal to letošní průzkum.„Skoro každá žena uvedla, že někdy slyšela o esenciálních mastných kyselinách, ale pouze 45 % uvádí, že skutečně ví, co toto označení znamená. Alespoň částečnou definici esenciálních mastných kyselin  znalo ale jen 35 % dotázaných“,  uvedla Andrea Vozníková z TNS AISA.

Průzkum dále ukázal, že doporučený denní příjem esenciálních mastných kyselin skupiny omega-3 nezná naprostá většina žen. „Co se týče denního příjmu omega 3 mastných kyselin, byla 3 % respondentek přesvědčena, že znají správný počet, ovšem jen polovina z nich skutečně uvedla správnou hodnotu, tzn. 2 g“, doplňuje Vozníková.

Jak uvedl Mgr. Pavel Suchánek z pražského IKEMu, můžeme si pro snadnou orientaci při výběru tuků pro stravu našich dětí jejich dělení zjednodušit na dvě základní skupiny, a to tzv. dobré a tzv. špatné tuky.

„Špatné tuky jsou zejména ty, které obsahují velké množství nasycených mastných kyselin a malé množství nenasycených mastných kyselin. Patří sem především tuky živočišného původu, jako např. máslo a sádlo. Naopak tzv. dobré tuky obsahují velké množství polynenasycených mastných kyselin a mononenasycených mastných kyselin včetně významného množství esenciálních mastných kyselin a měly by proto ve stravě převažovat“, vysvětlil Suchánek. Jako příklad „dobrých“ tuků uvedl tučné mořské ryby, rostlinné oleje a výrobky z nich