ZDRAVÍ JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

Všimli jste si jak každý člověk kolem sebe šíří své vlastní vibrace?

Máme-li špatnou náladu vyvoláváme chmury i u lidí kolem nás. Cítíme-li se plni energie přinášíme sílu i do života druhých. V podstatě jsme svému prostředí emocionálně nakažlivý.. Každý hledáme na své cestě osudu lásku a klid duše. A přitom láska a mír pramení z našeho vlastního srdce.

Není nic důležitějšího než naše zdraví.. v životě se přihodí člověku ledacos. Stává se, že někdy ty životní události fakt nejsou pod kontrolou, ale zcela jistě máme pod kontrolou naše reakce na dění kolem nás. Svobodně si můžeme vybrat jaký k čemu zaujmeme postoj.

Dnes jsem prožila neskutečný návrat v čase.. zastavila jsem se ve své bývalé práci a zažila jsem několik šoků.

Jestli jsem šťastná? Myslím, že ano. Mám nějaké problémy? Rozhodně!

Myslím, že pocit štěstí spočívá více v malých výhodách a potěšeních, která ke mně přicházejí každým dnem než v tom, co všechno mám či nemám.

Pro mne pocity štěstí pochází z daru žít dle vlastních hodnot, z volby být dobrým člověkem i snahy být ještě lepším.. žít se soucitem i štědrostí

Svět je přesně takový, za jaký ho pokládáme.. Když se vědomě rozhodneme vzít věci do vlastních rukou, když se vědomě rozhodneme, že mužem změnit běh osudu, pak můžeme svůj život přetvořit k obrazu svému. Netvrdím, že je to snadné, ale my v dnešní době můžeme téměř cokoli.

Okamžitě jakmile si sedneme, ustane elektrická aktivita ve svalech dolních končetin. Produkce enzymů, které pomáhají štěpit tuky poklesne v krvi o 90procent, po 2 hodinách sezení se hladina dobrého cholesterolu sníží o 20 procent..

Nemoci ze sezení si na nás vybírají svou daň a navíc nám to zvětšuje zadek. A to není vůbec nic, co bychom si přáli.

„Děti se mají vychovávat tak, aby se později nevlekly smutně životem a aby nenechaly všechny poklady a krásy světa shnít jen proto, že by k nim neznaly správný klíč.“ — Antoine de Saint-Exupéry

Jsem poutníkem života.. má životní putování a zkušenosti jsou pestré na nejrůznější směry i cesty osudu.

V životě netoužím po ničem kromě vnitřního růstu a sdílení téhle zkušenosti. Proto se učím v nejrůznějších oblastech a přitom zůstávám stále otevřená příležitostem života. Nejde mi o nic jiného než tvořit lepší dimenze našeho světa.

Vidím město veliké.., pravila kdysi bájná kněžna. Stověžatá, krásná a magická.. taková byla vnímána po celá staletí. Matka měst i srdce Evropy, takhle cítím Prahu já.

Procházím místa, která byla svědky více jak tisícileté historie naší země, jež zde jako v zrcadle odrážela osud našeho národa.

Nejdůležitější měna pro životní štěstí? Nejsou to peníze, ani postavení v práci. Jsou to naše vztahy!

Přesně tohle ovlivňuje naší životní spokojenost, osobní směrování a také zdraví. Buďme tedy na sebe milí, tolerantní a hlavně si ty svoje blízké s láskou hýčkejme..

Čas strávený s rodinou, s přáteli, na cestách nebo tím, co nás baví, nám dává energii. Umožňuje nám to zapomenout na pracovní problémy a relaxovat. Někdy se ovšem na tuto nezbytnou rovnováhu života až příliš často zapomíná.

Stres, horší výkonnost, narušené osobní vztahy, rodinné problémy i podlomené zdraví – to vše může "nečekaně" přijít, jestliže rovnováhu mezi prací a volným časem podceníme. A cena je to skutečně vysoká!

Život není černobílý. Život je dynamicky proces prolínající se všemi jeho sférami.. naše těla jsou produkty nejen genů, ale také našeho prostředí, našich rozhodnutí a hlavně myšlenkových procesů. I proto je fajn soustředit se na vědomé možnosti, které se nám nabízejí.

Už jste někdy také zažili zlomené srdce z lásky? A cítili jste přitom uvnitř sebe tu obrovskou bolest, jako kdyby se vaše srdce skutečně lámalo? Ten pocit nesídlí pouze v naší hlavě, prolíná se celým naším tělem a člověk kolikrát nemá sílu ani vstát z postele.., přestože jeho tělo i srdce jsou fakticky naprosto v pořádku (vím to, protože jsem si tím také kdysi prošla).

Všimli jste si jak nás dobré myšlenky a zážitky posilují a ty špatné nám jen berou sílu? Už dávný příběh traduje, že kterého vlka v sobě krmíme, ten s námi bude i žít.. Čemu dáme ve svém životu prostor, s tím rezonujeme, takový jsme a takový je pak i náš život. Jsem ráda, že mám tak skvělý domov.. jak vidíte, u nás nekrmíme vlky, u nás krmíme telátka.. :-)

V hloubi duše to víme. Je to jako instinkt, intuice nebo pocit, který se těžko popisuje. To niterné chápání krás i tajemství vesmíru. Něco, co sice souvisí s tímhle světem a současně ho totálně přesahuje.

Co se skrývá za tím pocitem, který se jen těžko vyjadřuje slovy? Jakože se díky přírodě cítíme tak jak se cítíme?
 

Než jsem pochopila fatální důležitosti spánku v mém životě, tak jsem vnímala svou opravdu vysokou potřebu spaní spíše jako "handykep".Takový pohled je naštěstí už pryč a myslím, že moci si dopřávat svou úžasnou, každodenní, spánkovou terapii je to nejlepší co mohu pro sebe, svou mysl i zdraví udělat.

Je fajn si držet správnou míru zdravého životního stylu. Tedy nekouřit, jíst střídmě, nepřehánět to s alkoholem a mít dost pohybu.. to všechno je fajn. Jenže k čemu jsou nám všechny tyhle skvělé postupy, když sami sebe každodenně vnitřně zanedbáváme, když sami sobě nevěnujeme dostatečně láskyplnou péči, když si každodenně sami sobě psychicky ubližujeme?

Ty největší myšlenky přicházejí když kráčíš.. prohlásil kdysi Nietzsche. To, že je chození perfektní prevence nemocí je už dnes docela známý fakt.

Co se však moc neví je, že se po delším ťapkání navíc dostavuje příjemný stav duševního uvolnění, dokonce i příliv neotřelých nápadů.

Takže jestli si chci zlepšit náladu, odbourat stres a srovnat si to v hlavě, nazouvám tenisky a vyrážím ven. To se pak ty myšlenky klubou na svět úplně sami. A jak to máte s chozením vy?

Nehledejme u druhých lásku, hledejme lásku sami v sobě. Nehledejme u druhých oporu, podporujme sami sebe. Nehledejme od druhých odpovědi na svoje otázky, zeptejme se sami sebe..

Život je jako zrcadlo. Už kdysi dávno jeden prozřetelný člověk zmínil, že často vidíme třísky v očích druhých lidí, ale trám ve vlastním oku přehlížíme..

Je zákonitostí psychiky, že druhé lidi soudíme podle sebe a je zákonitosti vesmíru, že se paradoxně často proměňujeme v to, co sami odsuzujeme. Začneme-li si tedy všímat toho, jak druhé posuzujeme, můžeme si uvědomit, jací ve skutečnosti opravdu jsme.

Kdo bude chtít lépe žít, musí začít nejen přemýšlet, ale především správně konat. Řešení existuje.. ideálně čerpáním z toho, co je pro nás přirozené. NÁVRATEM K PŘÍRODĚ. Zasvěcenou volbu přeje všem Amazonka, terapie přírodou

Miluji samotu a moře ticha.. Jasně, že jsem normálně společenská a ráda trávím čas s naší širokou rodinou i s dobrými přáteli. Jen na mne někdy doléhají pocity, že proto abych mohla být skutečně sama sebou, abych dobře vnímala své tělo a myšlenky, prostě potřebuji svou pravidelnou dávku samoty. Ticho skutečně podporuje kreativitu mysli, navíc snižuje krevní tlak, reguluje hladinu stresových hormonů a dokonce i vnitřní napětí a úzkost.

Často žijeme v bláhových myšlenkách, že vše zůstane tak jak je. Držíme se představy "neměnnosti" a neustále nás překvapuje, když se věci změnily, když odcházejí lidé, které jsme měli rádi, když ochládají vztahy, na kterých nám záleželo, když se naše tělo mění, protože stárne.. tohle všechno, ať se nám to líbí nebo ne, se děje naprosto přirozeně a v souladu s koloběhem světa.

Kdybych s ohledem na všechno, co vím a znám z oblasti lidského zdraví a duševní pohody, měla vybrat jednu jedinou věc, kterou bych s čistým srdcem doporučila jako prevenci, ale i terapii jakýchkoli životních potíží, moje rada by zněla naprosto jasně a jednoduše: běžte se VYSPAT!

Lidé, kteří si dopřávají dostatek spánku, jsou zdravější, chytřejší, štíhlejší, atraktivnější a šťastnější. Navíc podle nejnovějších studií si kvalitní spánkem můžeme ovlivnit DNA a tím se chránit např. proti obávanému Alzheimeru. Evoluce nás prostě touto fází životního rytmu nevybavila jen tak náhodou.

K zachování svěží mysli a skvělého zdraví je nezbytné se o sebe celý život starat. Jednou přijde okamžik, dříve či později, kdy nám náš život vystaví finální účet a my, chtě nechtě, budeme muset všechny své prohřešky řádně zaplatit.

I proto je moudré si vážit svého těla, nevystavovat se zbytečně škodlivým vlivům (průmyslové jídlo, kouření, nadmíru alkoholu, stres, nedostatek spánku atd.) a pomáhat si v dnešním toxickém světě alternativním životním stylem.

Veselá mysl, půl zdraví a nebo spíš jaká mysl, takové tělo.. Už naši předci tušili to, co je dnes ověřený fakt, že tělo a mysl jsou jeden spojený celek. Což mimo jiné znamená, že myšlenky a emoce zásadně ovlivňují naši fyzickou schránku.

I proto je potřeba udělat něco, co za nás nikdy nikdo neudělá.. přehodit výhybku života a odstranit pocity jako jsou nenávist, strach či sebelítost, smutek, neúctu k vlastnímu tělu a další osobní mindráky (a že jich máme, co?)

Přestože jsme si v ledasčem hodně podobní, každý z nás je jedinečná a originální bytost.. Každého z nás utvářelo trochu jiné rodinné prostředí. Někteří z nás měli úžasné dětství, jiní takové štěstí neměli. Někteří z nás žili v hojnosti, jiní prožili velikou chudobu. Někteří z nás mají mnoho přátel, někteří je teprve hledají a jiní o ně dokonce vůbec nestojí. Každý z nás prožívá svůj osobní životní příběh.

Šťastní lidé mnohdy nemusí být paradoxně příliš bohatí, nemusí ani vést ideální život, kde je všechno dokonalé. Šťastní lidé jsou totiž ti, jejíž životní štěstí určuje způsob jakým se na všechno kolem sebe dívají a jak prožívají svojí přítomnost.

Hodně lidí se v životě bojí změny. Na cestě za našimi sny a přáními často vidíme zábrany a hledáme výmluvy. Důvody, proč něco nejde bývají vskutku velmi nápadité a barvité.

Jenže to jediné co nám brání jít svou vysněnou cestou, jsme my sami. Jen my sami se rozhodneme, zda nějaká překážka existuje či nikoli.

Je úplně jedno jak moc veliký problém člověk řeší, protože opravdu každý problém má své řešení. Některý hned, jiný si musí na vyřešení chvíli počkat, ale i když to často nevidíme, naděje existuje a řešení starostí někde čeká.. stačí sebrat svou sílu a nepřestávat je hledat.