Jdi na obsah Jdi na menu

HISTORICKÝ PŮVOD ASTROLOGIE

1. 4. 2012

Dosud ne zcela jednoznačně zodpovězenou otázkou zůstává původ ASTROLOGIE. Za její kolébku bývá někdy považována Babylónie, jindy Egypt, Indie, Čína a někdy dokonce předkolumbovská Amerika. Migrační domněnka, podle níž se toto učení šířilo z jednoho původního centra postupně do dalších částí světa, je však značně pochybená. Zdá se pravděpodobnější, že základny astrologie byly založeny nezávisle, a tudíž i poněkud odlišně, v různých starověkých civilizacích, a to přibližně ve stejné době. Zatímco někde došlo posléze ke splynutí a prolnutí původních variant prvotního stadia astrologie, jinde zjišťujeme podstatné rozdíly v pojetí a naprosto osobitá řešení ještě dnes.

Astrologie je prastará nauka, která byla pěstována v Indii, Číně, starém Egyptě a zejména v chaldeji, později v Řecku a Římě; po období úpadku vzkvetla v období renesance. První systematickou učebnici astrologie sepsal slavný řecký astronom, původem z Egypta, Klaudios Ptolemaios (II. stol. po Kr); je zkráceně zvána Tetrabiblos (Čtyři knihy o astrologii). Zmiňuje se o tom, že Egypťané spojovali astronomické předpovědi s lékařstvím, a chápe astrologii kauzalisticky, tj. jako působení hvězdných sil na lidskou konstituci, která pak předurčuje jedince k určitému vývoji, jenž je však určován i dalšími činiteli. Z kauzalistického pojetí astrologie se ve XX. stol. vyvinula tzv. kosmobiologie či astrobiologie.

Skutečná astrologie se opírá se o přesné astronomické výpočty. Její vazba k astronomii byla vždy velmi těsná, ve své podstatě astronomie vzešla z astrologie. Astrologie staví na předpokladu, že existuje odraz makrokosmu v mikrokosmu a že mezi těmito sférami je vnitřní spojitost. Od začátku v sobě nesla exaktní jádro v podobě matematických výpočtů poloh nebeských těles a jejich průmětů do plošného obrazce - horoskopu. To vyžadovalo přinejmenším určitou úroveň vzdělání. Nemohl se jimi zabývat kdejaký prosťáček.

Hlavní znaky astrologie se tak zformovaly už do třetího století našeho letopočtu.
 

Z řecké astrologie se vyvinula konzervativní forma astrologie indické a ta se značně odlišuje od klasické, tedy zejména astrologie evropského typu. Hlavní rozdíl lze nalézt v určení výchozího bodu horoskopu, od kterého se pak počítají jednotlivá znamení zodiaku.


Rovník a ekliptika spolu svírají konstantní úhel a z tohoto důvodu dochází dvakrát za rok k tzv. rovnodennosti, což je den, který má stejnou délku, jako noc.


Jarní rovnodennost nastává okolo 21. března a právě od tohoto datumu odvozuje klasická astrologie svůj začátek, nultý bod znamení Vodnáře. Od tohoto dne se tedy počítá dalších dvanáct znamení zodiaku a Slunce vstupuje do znamení prvního, tedy Berana.


Jev zvaný precese rovnodennosti však způsobuje, že nultý bod Vodnáře není stálý a posouvá se za 72 let o jeden stupeň. Celý cyklus pak trvá cca 26 000 let.


Tomuto uspořádání se říká tropický zodiak, kdežto indická astrologie zůstala u siderického, neboli hvězdného zodiaku. Znamená to, že v současné době se oba astrologické směry rozchází prakticky o jedno znamení. (tzn. pokud půjdete jako Vodnáři k indickému astrologovi, určí vám, že jste se narodili z jeho pohledu v Rybách.)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář