Jdi na obsah Jdi na menu

Kniha: ELEGANTNÍ VESMÍR (B.Green)

15. 5. 2011

Bestseller, který umožní čtenářům nahlédnout na vesmír novýma očima.

Kniha pojednává o jedné z nejambicióznějších teorií, teorii superstrun. Tato teorie strun je klíčem k jednotné teorii pole, jež Einsteinovi unikala víc než třicet let. Věda konečně překonala nevraživost mezi zákony velkého – obecnou teorií relativity – a zákony malého – kvantovou mechanikou.

Teorie strun obratně sjednocuje tyto pilíře moderní fyziky do jediného harmonického celku na základě tvrzení, že všechny úžasné události ve vesmíru jsou projevem chvění jediného objektu – mikroskopicky tenkých smyček energie existujících v srdci hmoty.

Zajímá vás astrofyzika a kosmologie? Témata jako superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie? A nebo vůbec nevíte o čem je řeč, ale chtěli by jste se o tom něco dozvědět? Pak je právě pro vás určena kniha Elegantní vesmír, jejímž autorem je americký profesor matematiky a fyziky Brian Greene.

 

Čte se to jako detektivka, je to děsně složité a přitom srozumitelně vysvětlené, co je to? Vesmír. Elegantní.  

 

Dost vtipkování, tahle kniha je opravdu vynikající. Na začátku mapuje vývoj teoretické fyziky 20. století, začíná klasickou Newtonovou, popisuje její konflikty a nedostatky ve vysvětlení některých jevů, pokračuje speciální a obecnou relativitou a kvantovou fyzikou, které se opět dostávají do konfliktu při popisu jevů v mikrosvětě.

 

Nastiňuje řešení pomocí teorie strun - částice nejsou body, ale struny. Různé způsoby kmitání strun pak vysvětlují existenci různých rodin elementárních částic. Dále sledujeme objevy v teorii strun, první a druhou superstrunovou revoluci, dozvíme se, proč strunám nestačí čtyři rozměry a proč je jich potřeba rovnou 10 (11). Teorie strun je nejspíš nejlepší kandidát pro sjednocenou teorii všeho, ale zároveň to není tak růžové, teorií se vyvinulo nejmíň pět a u každé z nich existují tisíce možností jak ji definovat (protože základem je struktura oněch zbývajících 6 rozměrů, které se mohou smotat do nejrůznějších tvarů). M-teorie, jako sjednocení oněch pěti a problematika černých děr čeká v samém závěru.

 

Mě osobně velmi těší, že se nám laikům dostalo do rukou dílo, přibližující nejnovější objevy teoretické fyziky, vlastně téměř po současnost. I když není možné po jednom přečtení si všechno zapamatovat, natož tomu porozumět, zůstane vám celkem reálná představa o tom, co se vlastně zkoumá. A to není málo.

 

Za zmínku rozhodně stojí originální překlad Luboše Motla, který se sám strunovou teorií zabývá, tudíž těžko najdeme povolanějšího člověka.

 

 

Z obsahu

Pro přehled uvádím obsah knihy - dle názvů jednotlivých kapitol a částí:

Část první: Hranice vědění, 1.Svázaní strunou,

Část druhá: Dilema prostoru, času a kvant, 2.Prostor, čas a pozorovatelovo oko, 3.O zakřivení, 4.Mikroskopické šílenství, 5.Potřeba nové teorie: obecná relativita versus kvantová mechanika,

Část třetí: kosmická symfonie, 6.Nic než hudba:superstrunový slabikář, 7.Proč jsou superstrany „super“, 8.Více rozměrů, než oko spatří, 9.Z pistole se kouří, hledání důkazů,

Část čtvrtá: Teorie strun a stavba časoprostoru, 10.Kvantová geometrie, 11.Rozpáraný prostor a červí díry, 12.Strunami to nekončí: hledání M-teorie, 14.Přemítání o kosmologii,

Část pátá: sjednocení v 21.století, 15.Vyhlídky

 

 

2001, 1. vydání - dotisk, formát 135 x 210 mm, 400 stran, vázaná, barevný přebal, černobílé obrázky v textu

Vydavatelství: Mladá Fronta - Kolumbus

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář