Jdi na obsah Jdi na menu

STŘEVNÍ ZÁNĚTY A VÝŽIVA

1. 3. 2013

Chronické i akutní střevní záněty jsou onemocnění, která vyžadují vždy také dietní léčbu.

V akutních stadiích a v relapsech je nutné zvažovat enterální výživu, která má kromě přívodu živin rovněž léčebný efekt.

Následnou výživu per os je nutné podřídit individuálním chuťovým zvyklostem pacienta zpočátku s šetřící úpravou (výběr nenadýmavých a neostrých potravin, s šetrnou technologií zpracování).

Důležité je zvýšení přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři. Jakmile to stav pacienta dovolí, je vhodné omezit nepodstatné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta. Také lákavá úprava stravy povzbuzující ke konzumaci je vhodná vzhledem k přítomnému nechutenství a strachu (bolesti břicha, průjmy) pacienta jíst.

Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6–7krát denně v intervalech 2,5–3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení. Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1–2 g/kg ) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou. Tekutiny se řídí obecnými pravidly příjmu, nejsou-li přítomné jiné komplikace, nejlépe mezi jídly.

Idiopatické střevní zánětyulcerózní kolitida a Crohnova choroba mají velmi komplexní patogenezi a projevy, kde odkazujeme na speciální gastroenterologickou literaturu. Nejen z dietologického hlediska je vždy nutný individuální přístup lékaře a dietní sestry.

Velmi různé jsou fáze nemocí s projevy poruchy motility, průjmy i zácpou a příměsí krve či hlenu ve stolici. Nutný je i specifický peri- a pooperační přístup. Patogeneze nemocí je v detailech nejasná, nejspíše autoimunitní, zcela nepochybně jde o onemocnění zánětlivá s destrukcí tkání střeva. Důležitá je farmakoterapie a chirurgická léčba, kdy jsou prováděny výkony resekční, anastomózy či odlehčovací stomie. Dietní přístupy jsou trvalou součástí léčby. Vždy je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie a proteinové malnutrice, často také epizodami dehydratace, anemie, teplot, se ztrátou tekutin i pocením. U pacientů je prakticky vždy přítomna psychická alterace, která dále komplikuje dietní léčbu. Bývá nedostatek vitaminů zejména rozpustných v tucích, např. D a K, více se ztrácí i obsah žluči, vzniká nedostatek železa a kyseliny listové, při průjmech i dalších iontů. Častá je druhotně vzniklá laktázová insuficience a intolerance mléčných výrobků.


Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě:

  1. Při akutní atace nemoci pouze parenterální výživa.
  2. Postupná realimentace, začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků č. 4, kašovitá. Dieta má protiprůjmový charakter.
  3. Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicová, rýžová).
  4. Bezezbytková šetřící dieta č. 5 s dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin.
  5. Nemocní mají sníženou chuť k jídlu a proto je příjem potravy nedostatečný. Malnutrici předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy. Aplikujeme ji jako sipping nebo pomocí nazogastrické či nazojejunální sondy. Podle způsobu zavedení sondy a postižení té které části střeva využíváme oligomerní nebo polymerní přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy podáváme výživu nízkou rychlostí během dne. Tuto stravu můžeme použít také jako přechod z parenterální výživy na dietu.
  6. Důležité je také doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K, Ca, Mg.
  7. Při zklidnění u colitis ulcerosa, po odeznění průjmů, někdy podáváme šetřící dietu s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu.

Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme o dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin. Remisi onemocnění lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou. Podání komerčních přípravků, tzv. elementární formulí, ukončujeme pomalu.

Následuje reintrodukce běžné diety: 1–3 dny tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy. 4.–8. den podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory, 9.–13. den variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny, 14.–20. den již chleba a potraviny s glutenem, 17.–19. den mléko, cca 20. den uvolníme stravu zcela.

U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána. Od 30. let minulého století se ale diskutuje např. zvýšení její incidence se vzestupem užívání margarínů.

ZDROJ INFO:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Dieta_p%C5%99i_onemocn%C4%9Bn%C3%AD_st%C5%99ev

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář