Jdi na obsah Jdi na menu

MÝTY KOLEM CHOLESTEROLU

21. 1. 2014

Strach z cholesterolu, který se podařilo zdravotnické osvětě vytvořit z obavy před onemocněním srdce a cév, vedl k masovému a úzkostlivému vyřazování nejenom másla, ale i vajec z jídelníčku. Avšak cholesterol je naprosto nezbytný a potřebný pro vytváření všech steroidních hormonů v lidském těle, pro výstavbu buněčných membrán a zejména pro vytváření a udržování nervových vláken, jichž máme v mozku několik desítek kilometrů, takže spotřeba cholesterolu je značná.

Steroidní hormony regulují metabolismus minerálů a vody a reakce organismu na stres. Významnými steroidními hormony jsou pohlavní hormony. Z cholesterolu se v lidském těle vytvářejí také žlučové kyseliny, které pomáhají při trávení tuků. Avšak spojení cholesterolu s infarktem myokardu a onemocněním cév v průběhu minulého století v medicíně pevně zakotvilo.

Již na počátku minulého století pozorovali vědci, že onemocnění cév je spojené s poruchou ve struktuře jejich vnitřní stěny, kde se vytvářejí pláty s vysokým obsahem cholesterolu. Vznikl pojem ateroskleróza (arterioskleróza). Ruští vědci v Petrohradě upozornili na možnou souvislost vzniku aterosklerotických změn s příjmem cholesterolu v dietě. Pro další polovinu století vědci nabídli jednoduchou představu o tom, že nadměrný příjem cholesterolu je spojený s nebezpečím vzniku aterosklerózy. Avšak zpočátku byly tyto myšlenky odmítány a převládalo přesvědčení, že ateroskleróza je onemocněním věku a nelze s tím nic dělat. Výzkumu metabolismu cholesterolu v lidském těle byla věnována veliká pozornost, o čemž svědčí i to, že za nové poznatky ohledně cholesterolu bylo uděleno 13 Nobelových cen! Pro pacienty je důležité, že na základě získaných poznatků se do medicíny zavedlo vyšetřování různých frakcí cholesterolu, známých jako HDL a LDL. Zatímco frakce HDL (lidově označované jako "hodný" cholesterol) nejsou spojované s rizikem vzniku aterosklerózy, naopak - odstraňují cholesterol z cév, cholesterol obsažený ve frakcích LDL představuje riziko pro ukládání cholesterolu.

Cholesterol se do organismu dostává buď potravou a je vstřebáván v trávicím ústrojí, nebo je v těle syntetizován. Nejvíc cholesterolu vzniká v játrech, v tenkém střevě a v kůži. Uvádí se, že denně se v játrech vytvoří asi 500 mg cholesterolu. Biosyntéza a transport cholesterolu jsou v lidském těle velmi složitě a přísně regulovány. Cholesterol je z lidského těla odstraňován převážně žlučí, ve které ho za jeden den člověk vyloučí asi jeden gram. Naopak velikou spotřebu cholesterolu mají játra, nadledviny a pohlavní žlázy, které vytvářejí steroidní sloučeniny.

Dnes doporučovaná cílová celková hladina cholesterolu v séru je asi 5.2 mmol/l. V případě vyšších hodnot celkového cholesterolu je pacientům doporučována dieta s omezením příjmu cholesterolu. Dlouhodobé praktické zkušenosti však ukazují, že ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu se objevují i u pacientů, kteří měli dlouhodobě hladinu celkového cholesterolu pod doporučovaným limitem. V roce 1977 byla v USA publikována studie sledující pití malého množství alkoholu (1-2 vína denně) u skupiny 490 000 amerických mužů a žen, která prokázala pokles celkového a LDL cholesterolu a současně vzestup koncentrace HDL cholesterolu. Tyto změny byly provázeny i snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí v důsledku infarktu.

Jak se v 60. letech minulého století upevňovalo přesvědčení, že zvýšená hladina cholesterolu je příčinou kardiovaskulárních onemocnění, vědci a farmaceutické firmy usilovali o nalezení účinného léku pro snižování a regulaci hladiny cholesterolu v lidském těle. V tu dobu byl srdeční infarkt nejčastější příčinou úmrtí v USA. Japonský vědec Akira Endo v tomto období rozvíjel svoji myšlenku, že syntézu cholesterolu by mohly zastavit produkty plísní. Se svými spolupracovníky prozkoumal 3800 druhů různých plísní. V jejich rozsáhlém výzkumu se podařilo zjistit, že plíseňPenicillium citricum, izolovaná v Kjótu z rýže, je schopná některými svými produkty zastavit průběh jedné z reakcí v biosyntéze cholesterolu. Po velmi rozsáhlém testování se v roce 1982 objevily na trhu statiny s těmito názvy: simvastatin, paravastatin, fluvastatin, atorvastatin, rosurvastatin a pitavastatin. Výrobci prohlašují, že nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky. Po dlouholetém sledování účinnosti této terapie však nastává vystřízlivění. Ukazuje se, že snižování cholesterolu zdravým lidem nepřináší výrazný užitek, spíš způsobuje nežádoucí problémy.

Jistý průlom do vžitých teorií o cholesterolu jako jednoznačném viníku srdečně-cévních nemocí znamenala teorie, kterou přesvědčivě šířil dr. Kilmer McCully. Za hlavního viníka při tvorbě sklerotických plaků v cévách označil homocystein. Homocystein vzniká z metioninu přijímaného potravou. Patologická situace vznikne tehdy, když dojde k narušení rovnováhy mezi jeho syntézou a přeměnou na další aminokyseliny, což se nejčastěji děje v důsledku nadměrného příjmu potravin s metioninem a nedostatku kyseliny listové, vitaminu B6 a B12. Vysoký obsah metioninu se nachází v sezamu, v některých dalších semínkách, v mase a rybách. Většina ovoce a zeleniny má metioninu málo; poněkud více ho obsahují brambory a vařená kukuřice.

V historicky krátkém čase se medicínské propagandě podařilo vyvolat strach z cholesterolu a vytvořit éru posedlosti měřením hladiny cholesterolu. Lidé se dostávají do stresu, protože lékaři jim nařizují dodržovat dietu na snižování cholesterolu. Léky na snižování hladiny cholesterolu, statiny, se staly nejprodávanější skupinou léků, které užívají miliony lidí po celém světě. Dlouhodobá pozorování však prokazují jejich nežádoucí účinky.

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová

http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/1235-cholesterol-strasak-nebo-pritel.html

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář