Jdi na obsah Jdi na menu

GENETICKY MODIFIKOVANÉ POTRAVINY - GMO

1. 11. 2013

Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus, jehož genetický materiál (DNA) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého nelze dosáhnout přirozenou rekombinací. GMO je možné připravit pouze zásahem člověka, v přírodě by samy nikdy nemohly vzniknout. Proto jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskusí. Zvláště ostrá diskuse se vede u geneticky modifikovaných rostlin (transgenní rostliny), které mohou sloužit pro lidskou výživu nebo jako zvířecí krmiva. Možná zdravotní rizika GMO jsou předmětem intenzivního studia.

Studie na zvířatech krmených GM potravinami prokázaly, že tyto potraviny mohou mít toxický vliv na některé orgány a systémy, jako jsou játra, slinivka, ledviny nebo reprodukční orgány. GM potraviny mohou měnit i hematologické, biochemické i imunologické parametry zvířat. Není rovněž bez zajímavosti, že zvířata odmítají stravu vyrobenou z GMO, a mohou-li si vybrat, dávají přednost geneticky nemodifikovaným potravinám. Není proto divu, že specialisté na lidskou výživu se nemohou shodnout v tom, zda GM potraviny představují pro člověka riziko, nebo zda jsou pro člověka zcela bezpečné. Nejrůznější vědecké studie dávají za pravdu oběma stranám, takže veřejnost je zmatená.

V květnu 2011 uveřejnil Jeffrey M. Smith údaje o tom, že v tělech těhotných žen i jejich dětí se ještě před narozením hromadí toxin Bt. Smith je výkonným ředitelem kanadského Institute for Responsible Technology, autor mezinárodních bestsellerů o GMO. Toxin Bt je obsažen v GMO kukuřici. Ta je vybavena genem z půdní baktérie Bacillus thuringiensis, který uvedený toxin produkuje, a to proto, aby byla kukuřice chráněná před hmyzem. Bt toxin tedy působí jako insekticid, porosty kukuřice nemusí být ošetřovány jinými nebezpečnými insekticidy a původně jak Monsanto, tak EPA deklarovaly, že Bt toxin nemá žádný dopad na spotřebitele, tedy na člověka.

Bt toxin se totiž používal jako postřikový insekticid i před zavedením GMO. V tom případě ho déšť postupně smýval a slunce ho rozkládalo, takže probíhala jeho biodegradace. Nicméně i tento postřik vyvolával u lidí alergie. V GM verzi má vlastně každá rostlina svoji láhev jedovatého postřiku v sobě a koncentrace Bt toxinu je tisíckrát vyšší než ve spreji. Právě proto, že používání Bt toxinu mělo svoji historii v zemědělství, byl povolen jako součást GMO.

Lékaři na univerzitní klinice v Québecu analyzovali krev 30 těhotných a 39 netěhotných žen a nalezli Bt toxin u 93 % těhotných žen, a téměř vždy i v pupeční krvi jejich plodů. Byl nalezen i v krvi 67 % netěhotných žen. Poznatky o tom, že Bt toxin se objevuje v krvi člověka, nejsou zcela nové. Ve výzkumu sponzorovaném italskou vládou vykazovaly myši krmené GMO kukuřicí Monsanto celou řadu imunologických anomálií. Měly zvýšenou hladinu protilátek, které jsou spojovány s alergiemi a infekcí. Myši měly zvýšenou hladinu cytokinů (interleukinů), které jsou u lidí indikátory široké škály nemocí spojovaných se záněty až po rakovinu. Jejich imunitní systém vykazoval zvýšené T-buňky, vyšší počet lymfocytů, bazofilů a bílých krvinek, což může opět indikovat alergie a různé záněty. Myši měly rovněž symptomy otravy jater a ledvin.

Existují však i práce, které prokazují naprostou bezpečnost GMO obsahujících Bt toxin. GMO rostliny obsahující Bt toxin, jako je kukuřice, rýže, lilek nebo bavlna, se rozšiřují na obrovských plochách v Indii, Číně, Kanadě a USA. V EU, kde je stále pěstování GMO plodin omezeno na několik povolených výjimek, většinou spojených s výzkumem, si nesmírný dopad této změny technologií nedokážeme představit.

Drobný korýš Daphnia magna, známý akvaristům jako potrava pro rybky, je po léta užíván jako modelový organismus v ekotoxikologickém výzkumu. Má totiž generační dobu asi dva týdny, a tak může být toxicita testována v poměrně krátkém čase. A tak v akutních testech nebyly u dafnií shledány žádné NÚ krmení obsahující pyl z Bt kukuřice. Norští výzkumníci krmili jedince D. magna od narození buď GM kukuřicí, nebo kukuřicí, která nebyla geneticky upravena, a to podobu 42 dnů. Zjistili, že dafnie krmené GM měly o polovinu kratší přežití. Kladly také nižší počet vajec. Dafnie krmené normální kukuřicí byly výrazně větší. I z tohoto laboratorního testu je zřejmé, že GMO má jako potravina jiné vlastnosti než geneticky neupravená rostlina.

Nejpřesvědčivější však jsou pozorování z oblastí, kde se GMO rostliny pěstují v širokém měřítku. Mnoho zemědělců z Indie si stěžuje na přetrvávající svědění a vyrážky po kontaktu s GM rostlinami. Když pustili na plantáže po sklizni bavlny dobytek, ovce, kozy a buvoli zahynuli nebo onemocněli. V jedné vesnici uhynulo 13 buvolů hned po prvním dnu pastvy. Každopádně, dříve než EU povolí průnik GMO na svoje území, měly by se pečlivě zhodnotit zkušenosti USA. V této zemi bylo totiž v roce 2011 geneticky modifikováno 93 % sóji, která se tam pěstuje, 86 % veškeré kukuřice a 93 % řepky. V letech 2008-2009 se uvádělo, že GM je 95 % cukrovky pěstované v USA. Lze tedy předpokládat s jistotou, že produkty, které dnes nesou označení "100 % USDA Organic", jsou GMO.

K tomu, abychom mohli považovat GMO za bezpečné, je třeba získat odpovědi na mnoho otázek, které se postupně vynořují, jako jsou například:

  • Jak ovlivňují GMO plodnost?
  • Jak zasahují do nitroděložního vývoje?
  • Jak zasahují do hormonálních regulací?
  • Jak ovlivňují stárnutí?
  • Jaký mají vliv na střevní flóru?
  • Jak ovlivňují imunitní systém?

 

 

Doufejme, že odpovědi na tyto otázky přijdou dříve než GMO potraviny na náš stůl.

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová 2

 

http://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/1343-potraviny-pripravene-z-geneticky-modifikovanych-organismu.html

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář