Jdi na obsah Jdi na menu

ARSEN

1. 2. 2013

 Arsen (As) je toxický polokovový prvek (viz toxické prvky), který doprovází v přírodě síru a do prostředí se dostává vyluhováním sulfidických rud, emisemi ze spalování uhlí, z chemického průmyslu, z deratizačních prostředků apod. V současnosti je ve značné míře využíván v elektrotechnice (polovodič - arsenid gallia).

Jeho přirozený obsah ve vodách je řádově v desítkách mikrogramů na litr. Existují ale minerální vody, které rozpouštějí sloučeniny arsenu z geologického podloží a obsah arsenu v nich dosahuje až stovek miligramů v litru. Zdrojem zvýšeného příjmu arsenu z potravy mohou býtmořské ryby z lokalit, kde dochází ke zvýšené koncentraci tohoto prvku ve vodě např. vypouštěním závadných odpadních vod nebo v důsledku podmořské vulkanické činnosti.

 

Toxicita:

Arsen se nejčastěji vyskytuje v oxidačním čísle 5 (arseničný aniont). Kumuluje se nejen v organismech ale také v sedimentech. Ze sloučenin je bezesporu nejznámější oxid arsenitý As2O3, známý jako arsenik, silně toxická sloučenina, dobře rozpustná ve vodě, používaná jako jed na hubení hlodavců. Sloučeniny arsenitého aniontu jsou více toxické než aniontu arseničného. Arseničný aniont může reagovat například s bílkovinami nebo se koncentruje v leukocytech. Při dlouhodobém vystavení jeho působení dochází k postupnému hromadění v játrech a ve vlasech.
 
Akutní - rychle a prudce probíhající otravy se neobjevují příliš často, v průmyslu však mohou vznikat otravy chronické - vleklé a dlouhotrvající. Riziko otravy vzniká při inhalaci prachu a par sloučenin arsenu.
Sloučeniny arsenu poškozují nejprve periferní, poté i motorické svalstvo, způsobují celkovou slabost, a poškozují játra. Důsledkem toxického působení mohou být změny na pokožce, vznik různých ekzémů a alergické dermatitidy, zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob a potratů, nádorů kůže, plic a také sliznic a zvýšený výskyt novorozenců s vrozenými vadami.
 
 
Legislativní opatření
Vyhláškou 305/2004 o kontaminantech jsou stanoveny limity pro obsah arsenu v čokoládě, výrobcích z kakaa (0,5 resp. 1,0 mg/kg) v dětské a kojenecké výživě (0,1 mg/kg), octu (1,0 mg/kg) a ovoci a štávách (0,2 mg/kg). Limit arsenu pro pitnou vodu je stanoven 0,010 mg/l (podle vyhlášky 252/2004 – viz pitná voda). Vyhláškou 275/2004 je stanoven limit pro arsen v přírodních minerálních vodách na 0,010 mg/l, v balených kojeneckých a pramenitých vodách 0,005 mg/l. Pro kontrolu minerálních vod a balených vod jsou předepsány pravidelné kontroly výrobcem a orgány dozoru (podle zákona 164/2001 o přírodních zdrojích minerálních vod a podle vyhlášek 252/2004 a 275/2004). (sk)
 
zdroj info:
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář